Novela trestního zákoníku a trestního řádu číslo 330/2011 Sb.

Stránky: 1 2 3 4 5 6 7 8 9

Zákon číslo 330/2011 Sb., který nabyl účinnosti 1.12. 2011, je první novelou trestních předpisů za účinnosti nového trestního zákoníku, která výrazně zmírňuje podmínky alternativních trestů a podmíněného propuštění s cílem dosáhnout nižší obsazenosti věznic. Dále upřesňuje i možnost přeměny ochranného léčení na zabezpečovací detenci. Zároveň tento zákon podrobněji upravuje některé trestné činnosti v oblasti životního prostředí, některé z nich dokonce zcela nově definuje. Ke drobným změnám došlo u trestných činů proti životu a zdraví a mj. i u některých hospodářských a daňových trestných činů. Kromě toho zákon přináší i některé další drobnější změny,jak v trestním zákoníku, tak v trestním řádu.

Pokud jde o alternativní tresty, zákon především podrobněji upravuje trest domácího vězení. Navíc přináší zmírnění pro případ, že trest domácího vězení je přeměňován na trest odnětí svobody. Dosud platilo, že pokud odsouzený porušil trest domácího vězení nebo páchal další trestnou činnost, rozhodl soud o nařízení celého náhradního trestu odnětí svobody,  jehož výměra byla stanovena již při ukládání trestu domácího vězení. Obžalovaný tak od samého počátku věděl, že pokud poruší trest domácího vězení, tak půjde třeba na 8 měsíců do vězení, a to bez ohledu na to, jakou část z trestu domácího vězení vykonal. Náhradní trest odnětí svobody byl tedy stejně dlouhý, když byl přeměně třeba hned po měsíce a stejně dlouhý, když byl přeměněn třeba až na konci trestu domácího vězení. Novela nově zavádí, že na trest odnětí svobody se přeměňuje jen dosud nevykonaná část trestu domácího vězení, a to tak, že za každý jeden den dosud nevykonaného trestu domácího vězení, se nařizuje jeden den trestu odnětí svobody. Nově je také stanoven postup při rozhodování o náhradě nákladů trestu domácího vězení odsouzením, podle zákona má ministerstvo spravedlnosti vytvořit vyhlášku, kterou se stanoví výše denní sazby,  již má odsouzený za trest domácího vězení zaplatit.

Podobně došlo i ke zmírnění podmínek trestu obecně prospěšných prací. Dosud platilo, že odsouzený musí vykonat obecně prospěšné práce do jednoho roku ode dne, kdy byl jejich výkon nařízen. Novelou trestního zákoníku číslo 330/2011 Sb. byla tato lhůta prodloužena na dvojnásobek, tedy na dva roky. Ke změně došlo i v případech, kdy je trest obecně prospěšných prací porušen buď tím, že odsouzený trest řádně nevykonává nebo tím, že se dopustil další trestné činnosti. V takových případech podle dosavadní právní úpravy byl trest obecně prospěšných prací přeměňován na trest odnětí svobody. Novela trestního zákoníku ale dává soudu nově i možnost nepřeměňovat obecně prospěšné práce na odnětí svobody, ale přeměnit je na trest domácího vězení. Každá neodpracovaná hodina trestu obecně prospěšných prací se přitom počítá za jeden den domácího vězení.

Celý text zákona najdete zde

 * * * * *

Důvodová zpráva
(předkladatelem novely byla vláda, zastoupená ministerstvem spravedlnosti)

A.    OBECNÁ ČÁST

Závěrečná zpráva z hodnocení dopadů regulace – malá RIA

1. 1.      Důvod předložení

Název

Zákon, kterým se mění zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění zákona č. 306/2009 Sb.,  a zákon  č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů.

Identifikace problému, cílů, kterých má být dosaženo, rizik spojených s nečinností

Důvodem předložení návrhu novely trestního zákoníku a trestního řádu je

a) Implementace předpisů Evropské unie, konkrétně:

• Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/99/ES ze dne 19. listopadu 2008 o trestněprávní ochraně životního prostředí.
• Rámcového rozhodnutí Rady 2008/913/SVV ze dne 28. listopadu 2008 o boji proti některým formám a projevům rasismu a xenofobie prostřednictvím trestního práva.
• Rámcového rozhodnutí Rady 2008/919/SVV ze dne 28. listopadu 2008, kterým se mění rámcové rozhodnutí 2002/475/SVV o boji proti terorismu.
• Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/123/ES ze dne 21. října 2009, kterou se mění směrnice 2005/35/ES o znečištění lodí a o zavedení sankcí za protiprávní jednání.
• Rámcového rozhodnutí Rady 2004/68/SVV ze dne 22. prosince 2003 o boji proti pohlavnímu vykořisťování dětí a dětské pornografii.

• Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/52/ES ze dne 18. června 2009 o minimálních normách pro sankce a opatření vůči zaměstnavatelům neoprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí.

Členské státy Evropské unie jsou povinny převzít požadavky předmětných směrnic a rámcových rozhodnutí do vnitrostátních právních řádů. Některá ustanovení hlavy osmé zvláštní části trestního zákoníku (trestné činy proti  životnímu prostředí, například skutková podstata trestného činu poškození a ohrožení životního prostředí podle § 293 a § 294 trestního zákoníku) se ukázala pro v praxi jako problematická z důvodu obtížného prokazovaní těchto trestných činů. Tyto nedostatky jsou suplovány tím způsobem, že k postihu protiprávních jednání na tomto úseku jsou částečně využívány skutkové podstaty trestných činů nespecializovaných na ochranu životního prostředí (obecné ohrožení apod.). A proto je základním věcným cílem předkládaného návrhu zákona uvedení trestního zákoníku do souladu s těmito předpisy EU. Příslušná ustanovení trestního zákoníku se mění tak, aby bylo dosaženo plné slučitelnosti s výše uvedenými evropskými akty. Přijetím této novely se odvrátí riziko řízení o porušení Smlouvy o fungování Evropské unie (čl. 258 a n.) a případných sankcí proti ČR.

Líbí se vám naše stránky? Podělte se o ně s kamarády.

---

Sdílet na Facebooku

---