Novela trestního zákoníku a trestního řádu číslo 181/2011 Sb.

Stránky: 1 2 3

Zvláštní část 

K čl. I

V souladu s cílem deklarovaným v obecné části důvodové zprávy se navrhuje rozšířit rozsah adhezního řízení i na rozhodování o náhradě nemateriální újmy a o vydání bezdůvodného obohacení. Vzhledem ke skutečnosti, že při rozhodování v adhezním řízení je nutno respektovat hmotněprávní ustanovení zvláštních předpisů, na kterých je uplatněný nárok založen a jimiž se také řídí, došlo ke sjednocení terminologie dosud užívané trestním řádem („morální, majetková a jiná škoda“) s terminologií občanského zákoníku („majetková škoda a nemajetková újma“); zároveň bylo postaveno najisto, že  v adhezním řízení lze rozhodnout pouze o náhradě nemajetkové újmy v penězích (§ 13 odst. 2 občanského zákoníku).

K zabezpečení efektivnějšího uplatnění práv poškozeného, kterému byla způsobena nemajetková  újma nebo na jehož úkor se pachatel trestného činu bezdůvodně obohatil, se zároveň rozšiřuje katalog jeho procesních oprávnění na úroveň poskytovanou poškozenému, kterému byla trestným činem způsobena „pouhá“ majetková škoda (zejména možnost zajištění nároku poškozeného na náhradu nemajetkové újmy či vydání bezdůvodného obohacení). Uvedené se však netýká možných náhrad nemajetkové újmy v případě podmíněného odložení návrhu na potrestání a podmíněného zastavení trestního stíhání, a to s ohledem na povahu těchto institutů a procesní fázi, ve které dochází k jejich uplatnění.

Principy dokazování nemajetkové újmy a bezdůvodného obohacení a jeho rozsah zůstávají v zásadě nezměněné (§ 228 a 229 tr. řádu). Navrhované změny sledují za cíl zpřesnění dosavadní úpravy. Podle dosavadního znění soud, který odsuzuje obžalovaného pro trestný čin, kterým způsobil jinému majetkovou škodu, zpravidla v rozsudku obžalovanému uloží, aby poškozenému způsobenou škodu nahradil, jestliže byl nárok včas uplatněn. Tato úprava tak vyvolává dojem, že je na libovůli soudu, zda  – ačkoliv má pro kladné rozhodnutí v adhezním řízení podklady – v adhezním řízení meritorně rozhodne či nikoli, úprava se proto zpřesňuje tak, že soud tak učiní vždy, není-li zákonem stanoveno jinak (např. v § 229 nebo v § 206 odst. 3 tr. řádu). Ke zpřesnění došlo i v § 229, který reaguje nejen na rozšíření předmětu adhezního řízení, ale i na skutečnost, že jsou-li dány podmínky pro odsuzující rozsudek, pak každé další dokazování v adhezním řízení vždy z povahy věci přesahuje potřeby trestního stíhání.

K čl. II a III

Navrhované změny zákona o výkonu trestu odnětí svobody a zákona o Probační a mediační službě zajišťují provázanost změn navržených v novele trestního řádu s těmito právními předpisy.

K čl. IV a V

Možnost účinnější reparace následků, které byly poškozenému  způsobeny trestným činem, nachází svůj odraz nejen v procesní rovině (navrhovaná novela trestního řádu), ale i v hmotněprávních předpisech (novela zákona o soudnictví ve věcech mládeže a trestního zákoníku).  Odčinění nemajetkové újmy (nejen ve formě finanční kompenzace, ale i např. ve formě dostatečné omluvy či jinak) a vydání bezdůvodného obohacení by tak napříště měly být zásadně pravidelnou součástí výroku o podmíněného upuštění od potrestání s dohledem, součástí přiměřených povinností, které mohou být ukládány v souvislosti s některými tresty, nebo při podmíněném propuštění apod. 

K čl. VI

Navrhuje se účinnost prvním dnem prvního kalendářního měsíce následujícího po dni vyhlášení předložené novely.

V Praze dne 12. ledna 2011

předseda vlády

ministr spravedlnosti

Líbí se vám naše stránky? Podělte se o ně s kamarády.

---

Sdílet na Facebooku

---