Novela trestního zákoníku a trestního řádu číslo 181/2011 Sb.

Stránky: 1 2 3

Možnost rozhodovat o odčinění nemajetkové škody v rámci trestního řízení není ani v zahraničních úpravách ojedinělá. Tak například ve francouzské úpravě je možno uspokojit požadavky oběti u trestního soudu na úplnou náhradu všech škod, které se týkají trestného činu (může být uplatněna tělesná újma, materiální i morální škoda). Rovněž tak v Nizozemí je možné žádat v adhezním řízení jak náhradu hmotné škody, tak i škody nemajetkové; kromě toho může být oběť příjemcem tzv. odškodňovacího opatření, které je druhem trestní sankce. Poškozený nebo soud může nárok na odškodnění rozdělit na dvě samostatné části, kdy o jedné (jednoduché) části rozhoduje trestní soud a s druhou částí je oběť odkázána k civilnímu soudu.

Adhezní řízení v podstatě nahrazuje občanskoprávní řízení, v němž by jinak byl nárok na náhradu škody či jiné újmy nebo nárok na vydání bezdůvodného obohacení uplatňován. Při rozhodování v adhezním řízení je tak nutno respektovat hmotněprávní ustanovení zvláštních předpisů, na kterých je uplatněný nárok založen a jimiž se také řídí. Výše nároku na náhradu nemajetkové újmy, pokud o ní bude soud rozhodovat v adhezním řízení, bude určena soudem na základě výsledku dokazování v řízení před soudem, přičemž poškozený bude mít povinnost uvést, z jakých důvodů a v jaké výši nárok na náhradu nemajetkové újmy uplatňuje. Při rozhodování o náhradě nemajetkové újmy se navrhuje postupovat shodně jako při rozhodování o náhradě majetkové škody. Pokud tedy bude pro rozhodnutí o povinnosti k náhradě škody třeba provádět další dokazování, jež by podstatně protáhlo trestního stíhání, soud odkáže poškozeného na řízení ve věcech občanskoprávních. Na řízení ve věcech občanskoprávních odkáže soud poškozeného také se zbytkem jeho nároku, jestliže mu nárok z jakéhokoli důvodu přizná jen zčásti. Obdobně to platí i pro případy, kdy předmětem adhezního řízení bude nárok poškozeného na vydání bezdůvodného obohacení.

Předloženou novelou dochází k posílení práv poškozených, kteří budou moci dosáhnout již v rámci trestního řízení úplné satisfakce a vyrovnat se tak s nepříznivými následky trestného činu, čímž bude odstraněn určitý dlouhodobě pociťovaný deficit právní úpravy. Z téhož důvodu se přiznávají poškozeným, kteří trestným činem utrpěli nemajetkovou újmu nebo na jejichž úkor došlo k bezdůvodnému obohacení, i další práva, kterými disponují v současné době poškození, kterým byla způsobena „pouze“ majetková škoda.

Toto nové nazírání na možnou reparaci následků trestného činu se odráží i v návrhu změn hmotněprávních předpisů. 

Stávající právní úprava nemá bezprostřední, ani sekundární dopady na rovnost mužů     a žen a nevede k diskriminaci jednoho z pohlaví, neboť nijak nerozlišuje, ani nezvýhodňuje jedno z pohlaví a nestanoví pro něj odlišné podmínky. Navržená úprava má zcela stejné dopady na muže i na ženy. 

Zhodnocení souladu navrhované úpravy s ústavním pořádkem České republiky, s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána, a s akty práva Evropské unie

Navrhovaná úprava je v souladu s ústavním pořádkem České republiky. Postavením obětí v trestním řízení se zabývají některé akty Evropské unie či mezinárodní smlouvy (např. rámcové rozhodnutí Rady 2001/220/SVV ze dne 15. března 2001 o postavení obětí v trestním řízení, směrnice Rady 2004/80/ES ze dne 29. dubna 2004 o odškodňování obětí trestných činů, Evropská úmluva o odškodňování obětí násilných trestných činů ze dne 24. listopadu 1983 vyhlášená pod č. 141/2000 Sb.m.s.), nicméně problematikou náhrady nemateriální škody v rámci trestního řízení se žádný z těchto dokumentů výslovně nezabývá. Úprava je proto v souladu i s právem Evropské unie. 

Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty a na podnikatelské prostředí České republiky

U navrhované úpravy se celkově nepředpokládají negativní dopady na státní rozpočet, na ostatní veřejné rozpočty ani na podnikatelské prostředí České republiky.  

Sociální dopady, dopad na životní prostředí

Navrhovaná úprava posiluje postavení poškozeného v rámci trestního řízení, kterému bude umožněno domoci se již v jeho rámci odškodnění za nemajetkovou újmu, která mu vznikla v souvislosti s trestnou činností, nebo vydání bezdůvodného obohacení získaného na jeho úkor trestným činem. Navrhovaná úprava tak bude mít pozitivní sociální dopady. Předložený návrh zákona nemá žádný vliv na životní prostředí. 

Líbí se vám naše stránky? Podělte se o ně s kamarády.

---

Sdílet na Facebooku

---