Novela trestního řádu číslo 348/2011 Sb.

Stránky: 1 2 3 4 5 6 7 8

ČÁST DRUHÁ: 

K bodu 1 až 4

Stávající právní úprava neřeší situace, kdy se chráněná osoba účastní na systému důchodového pojištění pod jinou než původní identitou a kdy této osobě vznikne materiálně nárok na některý z druhů důchodů vyplývajících z práva důchodového pojištění. Nově se tak do § 9 zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení vkládá ustanovení, které rozhodování o nárocích a posuzování nároků plynoucích z důchodového pojištění u chráněných osob deleguje na Ministerstvo vnitra, které tuto činnost vykonává pro příslušníky bezpečnostních sborů a zpravodajských služeb. I v těchto případech je totiž nutné pracovat s utajovanými informacemi. Zároveň je stanoveno, že pokud správu převezme Ministerstvo vnitra, je správa vedena trvale, tedy i poté, kdy bude poskytování zvláštní ochrany a pomoci ukončeno.

ČÁST TŘETÍ: 

            K bodu 1

Nově toto ustanovení stanoví, že chráněná osoba je subjektem pojištění podle zákona o důchodovém pojištění.

K bodu 2

Nově je stanoveno, že doba, po kterou nebude chráněná osoba z důvodu rozhodnutí orgánu příslušného k poskytování zvláštní ochrany vykonávat výdělečnou činnost, se započítává do důchodového pojištění jako náhradní doba pojištění.

K bodu 3

           Dosavadní podmínkou pro to, aby se doba účasti na pojištění hodnotila jako náhradní doba pojištění, je, že byla získána na území České republiky a že doba pojištění trvala aspoň jeden rok. Podmínku získání doby pojištění na území České republiky nelze v případě chráněných osob vždy splnit. S ohledem na zajištění bezpečnosti chráněné osoby může být nutné přemístit tuto osobu do zahraničí, proto je podmínka získat dobu pojištění na území České republiky v tomto případě nerealizovatelná. Z tohoto důvodu se navrhuje chráněným osobám udělit z uvedené povinnosti výjimku. 

ČÁST ČTVRTÁ: 

K bodu 1

Rizika spjatá s výkonem trestů domácího vězení a obecně prospěšných prací mohou mít při poskytování zvláštní ochrany a pomoci velmi závažný charakter. Trestní řád umožňuje, aby předseda senátu přerušil nebo odložil výkon trestu domácího vězení z důležitých důvodů (§ 334d odst. 1 trestního řádu). U trestu obecně prospěšných prací může předseda senátu odložit výkon trestu obecně prospěšných prací na dobu nejvýše tří měsíců ode dne, kdy rozhodnutí, kterým byl tento trest uložen, nabylo právní moci. Odklad je tedy vázán na relativně pevné datum a na poměrně velmi krátkou dobu (tři měsíce), což s ohledem na zajištění podmínek zvláštní ochrany a pomoci není zcela vyhovující. Proto je nově navrhováno, aby chráněným osobám byl výkon tohoto trestu po dobu poskytování zvláštní ochrany a pomoci odložen nebo přerušen.

K bodu 2

Realizace trestu vyhoštění na chráněné osobě je zásadním narušením principů, na kterých stojí poskytování zvláštní ochrany a pomoci. Záměrem návrhu zákona však není chráněnou osobu od tohoto trestu zcela oprostit. Proto se vychází z formálně podobného institutu doplňkové ochrany podle zákona o azylu, jejíž udělení je důvodem pro odložení výkonu trestu vyhoštění (§ 350b odst. 5 trestního řádu). V návrhu je nově upraveno, že pokud je chráněné osobě udělena zvláštní ochrana a pomoc, předseda senátu odloží výkon trestu vyhoštění na dobu jejího udělení. Zároveň je stanovena povinnost oprávněného orgánu neprodleně informovat o ukončení poskytování zvláštní ochrany a pomoci předsedu senátu. 

ČÁST PÁTÁ: 

Účinnost se navrhuje s přihlédnutím k zajištění dostatečné doby pro informovanost dotčených subjektů o nové právní úpravě. Uvažuje se o dostatečně dlouhé legisvakanční lhůtě, neboť účinnost zákona je předpokládána až od 1. ledna 2012.

V Praze dne 6. dubna 2011

RNDr. Petr Nečas, v. r. předseda vlády

Mgr. Radek John, v. r. místopředseda vlády a ministr vnitra

Líbí se vám naše stránky? Podělte se o ně s kamarády.

---

Sdílet na Facebooku

---