Novela trestního řádu číslo 348/2011 Sb.

Stránky: 1 2 3 4 5 6 7 8

K bodu 10

Nový odstavec 2 stanoví oprávnění policie zajistit chráněné osobě možnost zachování nové identity i poté, co byla zvláštní ochrana a pomoc ukončena. Protože zachování nové identity je jednou z možností, jak zajistit bezpečnost a ochranu chráněné osoby, je v návrhu upravena také možnost využít jiného podobného opatření. Tato možnost podléhá souhlasu ministra vnitra a chráněné osoby a musí k ní existovat závažné důvody. Těmi se rozumí zejména doba, po kterou byla zvláštní ochrana a pomoc poskytována, zhodnocení, zda nová identita byla základem pro vznik jiných identit (narození dětí, vznik manželství, adopce atd.), a míra zásahu do osobnostních práv chráněné osoby, jakou by představoval přechod k identitě původní.

Odstavec 3 upravuje právní režim v situacích, kdy je nutné, aby chráněná osoba nebo osoba, jíž byla zvláštní ochrana a pomoc ukončena, ale změněná identita zůstala zachována, vystupovala pod skutečnou identitou nebo pod jednou z minulých identit. Naplňuje se tak možnost využít krycí doklad na jednu z jejích minulých legendou vytvořených identit nebo na její skutečnou identitu. Takový postup vyžaduje souhlas ministra vnitra, aby nedocházelo k situaci, že chráněná osoba pod smyšlenou identitou bude souběžně využívat i předchozí smyšlené identity vytvořené pro její ochranu nebo dokonce bude využívat svojí původní totožnost.

K bodu 11

Legislativně technická změna reagující na předchozí zavedení legislativní zkratky.

K bodu 12

Současná formulace § 20 zákona je zastaralá a je nutné ji přepracovat z hlediska Koncepce budoucí právní úpravy, která povede ke sjednocení právní úpravy postupů při výkonu jednotlivých správních agend s minimem odchylek a výjimek (dále jen „Koncepce“), schválené usnesením vlády č. 450 ze dne 20. dubna 2009. Termín „obecné předpisy o správním řízení“ odkazoval na dřívější správní řád (zákon č. 71/1967 Sb., správní řád, účinný do 31. 12. 2005) a zákon o správě daní a poplatků č. 337/1992 Sb. Rozsah působnosti zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, je však ve srovnání s předchozím správním řádem širší. Vztahuje se kromě správního řízení, které v oblasti veřejné správy provádějí správní orgány podle části druhé a třetí správního řádu, také na tzv. jiné správní úkony správního orgánu, které nemají povahu správních rozhodnutí (část čtvrtá správního řádu) a další právní instituty. V souladu s uvedenou Koncepcí a s ohledem na úvodní ustanovení § 1 odst. 1 a § 1 odst. 2 správního řádu je nutné § 20 zákona vypustit bez náhrady. Vypuštěním § 20 zákona je dosaženo podpůrné aplikace správního řádu v souladu s věcným charakterem v zákoně obsažených institutů. V souladu s Koncepcí nelze připustit, aby byl správní řád aplikován pouze na ta ustanovení zákona, která jsou taxativně vypočtena, protože by mohl vznikat mylný dojem, že se správní řád vztahuje pouze na ta ustanovení zvláštního zákona, která jsou výslovně vypočtena a na jiná nikoliv, což by odporovalo jak § 1 odst. 2 správního řádu, tak zejména čl. 2 odst. 3 Ústavy České republiky.

Aplikace většiny opatření podle zákona je realizována formou tzv. bezprostředních zásahů či faktických úkonů. Ty nespadají do předmětu úpravy správního řádu, proto jeho aplikaci není nutno výslovně vylučovat. Postup podle § 4 je realizován formou tzv. jiných správních úkonů podle části čtvrté správního řádu. Tím však nedochází ke změně ve srovnání se dosavadním stavem. Protože z hlediska našeho ústavního pořádku nemůže správní orgán při rozhodování o právech a povinnostech adresátů veřejné správy postupovat bezprocedurálně, postup základních zásad činnosti správních orgánů upravených v § 2 až 8 správního řádu by přišel v úvahu i na základě § 177 odst. 1 správního řádu. Aplikace první části správního řádu bude po novelizaci na místě na základě části čtvrté, § 154 správního řádu. Kromě toho se na základě § 154 přiměřeně použijí i další ustanovení tohoto zákona, pokud jsou potřebná.

Část druhá a třetí správního řádu nebude aplikována ani při udělení zvláštní ochrany podle § 4 až 6 zákona, protože nejde o rozhodování o právech a povinnostech osob, ale pouze při řízení o ukončení poskytování zvláštní ochrany podle § 7, § 7a a § 7b.  V souladu s povahou řízení podle § 7a a 7b jsou v těchto ustanoveních uvedeny některé odchylky od obecného správního řízení, zejména vyloučení řádných i mimořádných opravných prostředků a jejich náhrada podáním žaloby ve správním soudnictví.

K bodu 13

Reaguje se na nález Ústavního soudu ze dne 27. června 2001, zveřejněný pod č. 276/2001 Sb., kterým rozhodl Ústavní soud o zrušení části páté „Správní soudnictví“ zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád.

Líbí se vám naše stránky? Podělte se o ně s kamarády.

---

Sdílet na Facebooku

---