Novela trestního řádu číslo 341/2011 Sb.

Stránky: 1 2

K bodu 2 

Možnost provádět některé úkony trestního řízení dožádáním zná již dnes trestní řád, nicméně je tato možnost upravena výslovně jen pro případy místní nepříslušnosti policejních orgánů. Zde se obecně, nejen pro účely fungování generální inspekce, stanoví obecná možnost policejních orgánů provést konkrétní úkon pomocí dožádání jiného policejního orgánu, a to ve fázi prověřování. Obdobná úprava pro fázi vyšetřování již dnes existuje v § 161 odst. 7 trestního řádu. 

K bodu 3

Účelem ustanovení je zaručit nestrannost a nezávislost prověřování skutečností nasvědčujících tomu, že byl spáchán trestný čin příslušníkem dotčeného bezpečnostního sboru, a jeho vyšetřování. Nicméně toto ustanovení taktéž upravuje postup v případě, že určité úkony již nepříslušný policejní orgán učinil dříve než vyšlo najevo, že je v daném případě příslušnou generální inspekce a současně umožňuje učinit neodkladné a neopakovatelné úkony v případě, že je to neprodleně potřeba v zájmu úspěchu trestního řízení. 

K bodu 4

Návrh upravuje pravomoc ředitele generální inspekce pověřit generální inspekci využitím oprávnění používat v řízení o úmyslném trestném činu operativně pátrací prostředky.

K bodu 5 až 10

K efektivnímu plnění zákonem stanovených úkolů je třeba umožnit generální inspekci, aby využívala pro účely trestního řízení také agenta. Stávající znění se upravuje tak, aby oprávnění mohla využívat i Generální inspekce.

Z dalších ustanovení vyplývá, že agentem může nadále být nejen příslušník policie, ale i příslušník generální inspekce. Tato změna se navrhuje proto, že je třeba, aby generální inspekce, která bude šetřit i trestnou činnost policistů, měla možnost použít institut agenta, aniž by o jeho poskytnutí musela žádat policii a aniž by ji tak informovala o tom, že institut agenta bude použit a umožnila policejnímu sboru znalost totožnosti agenta. Generální inspekce musí být schopna agenta nasadit nezávisle na policii, tedy aniž se o tom kdokoliv v policii dozví. Problematika výcviku a přípravy agenta a vynakládání prostředků na jeho použití tak bude plně v odpovědnosti generální inspekce.

K bodu 11

Podle § 42 odst. 1 písm. d) zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, musí být propuštěn příslušník, jestliže porušil služební slib tím, že se dopustil zavrženíhodného jednání, které má znaky trestného činu. Obdobná situace může nastat u občanského zaměstnance v důsledku aplikace § 52 písm. g) zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce. V této souvislosti je nezbytné, aby bezpečnostní sbor věděl, že naznačené okolnosti nastaly. Je-li šetření vedeno generální inspekcí, je potřeba jí proto zároveň uložit povinnost informovat ředitele dotčených bezpečnostních sborů o zahájení trestního stíhání proti jejich příslušníkovi nebo zaměstnanci.

K bodům 12 až 17

Návrh svěřuje generální inspekci fázi vyšetřování. Problémem je, že vyšetřování kromě administrativních procesních úkonů zahrnuje celou řadu výkonných policejních činností, na které státní zástupce nemá ani výcvik, ani materiální či personální prostředky. Ač má ve vyšetřování oprávnění policejního orgánu, nedisponuje vlastním personálem, který by pro něj mohl operativně zajistit různé zjišťovací úkony. Nedisponuje ani přístupem do různých policejních databází a není součástí týmu, ve kterém je praktické policejní (inspekční) know-how. Výsledkem je stav, kdy si dnes státní zástupce může opatřovat řadu důkazů pouze prostřednictvím policejního orgánu – Inspekce, kterému dá ve vyšetřování pokyny k jejich opatření.

Dalším důvodem pro změnu současné praxe je to, že svěření vyšetřování do rukou státního zástupce bylo považováno za záruku objektivity a nezávislosti vyšetřování, jež by bylo jinak prováděno orgánem působícím uvnitř konkrétního bezpečnostního sboru. Tento důvod však vytvořením zcela nezávislé generální inspekce odpadá.

Proto již nadále nic nebrání tomu, aby i fáze vyšetřování byla svěřena přímo generální inspekci, přičemž návrh počítá s tím, že trestné činy příslušníků samotné generální inspekce a jejích zaměstnanců budou prověřovány jejím vlastním inspekčním orgánem, fáze vyšetřování však bude po vzoru vyšetřování zpravodajských služeb svěřena státnímu zástupci. Jsou zde upraveny i specifické podmínky pro vedení společného řízení proti spolupachatelům, z nichž někteří spadají do působnosti generální inspekce a jiní nikoliv.

Líbí se vám naše stránky? Podělte se o ně s kamarády.

---

Sdílet na Facebooku

---