Novela trestního řádu číslo 341/2011 Sb.

Stránky: 1 2

Zákonem číslo 341/2011 Sb. byla zřízena Generální inspekce bezpečnostních sborů. Úkolem této instituce je odhalování a vyšetřování trestné činností, spáchané příslušníky Policie ČR, Vězeňské služby nebo Celní správy. Zákon tak v podstatě vytváří nový orgán činný v trestním řízení, proto byl tímto zákonem novelizován mj. i trestní řád. Jedná se ale v podstatě pouze o kompetenční novelu, jinak se na postupech trestního řízení nic podstatného nemění.

Zákon nabyl účinnosti dne 1.1. 2012.

Celý text zákona najdete zde

 * * * * *

Důvodová zpráva (pouze část, týkající se trestního řádu)
(předkladatelem návrhu byla vláda, zastoupená ministerstvem vnitra)

ČÁST DRUHÁ – Změna trestního řádu 

K bodu 1

Ustanovení § 12 odst. 2 definuje, které orgány trestní řád považuje za policejní orgán. Obecně je za policejní orgán určena policie. Toto zásadní pravidlo je však prolomeno výjimkami plynoucími ze zvláštního přístupu k určitým specifickým druhům trestné činnosti, jako například trestné činy spáchané příslušníky bezpečnostních sborů nebo například trestné činy, kterými byly porušeny celní předpisy apod. Postavení policejního orgánu musí být proto nově přiznáno i generální inspekci, neboť tato musí disponovat minimálně takovými právními prostředky, jaké mají útvary kriminální policie pověřené šetřením závažné trestné činnosti.

Působnost generální inspekce jako policejního orgánu se tak bude vztahovat na všechny trestné činy příslušníků policie, Celní správy a Vězeňské služby a zaměstnance policie, bez ohledu na to, jakou má jejich trestná činnost souvislost s jejich prací. Pokud jde o zaměstnance Celní správy a Vězeňské služby, bude se na ně vztahovat pouze tehdy, pokud budou trestné činy souviset s jejich prací. Tento rozdíl mezi postavením zaměstnanců jednotlivých sborů odpovídá faktu, že ze zákona o polici mohou zaměstnanci policie plnit i některé úkoly policie za využití některých zákonných pravomocí (zejména v oblasti správního řízení), na rozdíl od zaměstnanců Celní správy a Vězeňské služby, kteří přímo plnit úkoly sboru nemohou, mohou pouze zastávat některé administrativní, pomocné, podpůrné či technické činnosti.

Úprava v jistém rozsahu i nadále ponechává postavení policejního orgánu pověřeným orgánům bezpečnostních sborů spadajících pod působnost generální inspekce, v jejich pravomoci se však ponechává pouze fáze prověřování. Tato úprava zajistí, aby všechny podněty signalizující podezření z trestné činnosti příslušníků bezpečnostních sborů byly bez dalšího prošetřeny zcela nezávislým orgánem – generální inspekcí, na druhou stranu však předchází situacím, kdy by generální inspekce byla jediným orgánem, který může již ve fázi prověřování šetřit případy v prostředí bezpečnostního sboru (a tedy se dostávat do tohoto prostředí). Do tohoto prostředí má totiž vždy pověřený orgán bezpečnostního sboru bezprostřední přístup, a takto i lepší podmínky pro získávání podnětů a potřebných informací. Ve všech těchto případech je proniknutí a získávání informací o případné trestné činnosti pro jakýkoliv subjekt vně bezpečnostního sborů uskutečnitelné jen s vynaložením značného úsilí, nejlépe s využitím institutu agenta. Nelze však spoléhat na to, že by všechna dotčená prostředí mohla být účinně pokryta agenty generální inspekce, a je proto třeba ponechat dostatečnou pravomoc i vnitřním pověřeným orgánům těchto bezpečnostních sborů, které jsou při shromažďování poznatků ve zvýhodněné pozici a mohou jakožto policejní orgány vyhovět dožádání generální inspekce v případech, kdy bude tato potřebovat kooperaci určitého policejního orgánu uvnitř prostředí bezpečnostního sboru. Celní správa si tak ponechá postavení policejního orgánu ve věcech, které odpovídají její specializaci na celní a daňovou problematiku, tak jako tomu bylo dodnes, a to vůči zaměstnancům i příslušníkům jednotlivých sborů. Vězeňská služba naopak bude policejním orgánem pouze ve věcech trestných činů zaměstnanců Vězeňské služby, které nebyly spáchány v souvislosti s plněním pracovních úkolů a bude tak doplňovat působnost generální inspekce.

Vyšetřování je pak již svěřeno exkluzivně generální inspekci, čímž je dostatečně zajištěna jeho nezávislost a neovlivnitelnost ze strany jednotlivých sborů.

Ve vztahu k příslušníkům a zaměstnancům samotné generální inspekce byl zvolen model kopírující postavení zpravodajských služeb, u kterých je fáze prověřování svěřena pověřenému vnitřnímu orgánu sboru a fáze vyšetřování pak spočívá v rukou státního zástupce.

V neposlední řadě je i zde třeba pamatovat na oprávnění státního zástupce pověřeného dozorem podle § 157 odst. 2 písm. b), na jehož základě může státní zástupce provádějící dozor odejmout jakoukoli věc policejnímu orgánu a učinit opatření, aby věc byla přikázána jinému policejnímu orgánu.

Z důvodu přehlednosti je § 12 odst. 2 nově rozčleněn na písmena.

Líbí se vám naše stránky? Podělte se o ně s kamarády.

---

Sdílet na Facebooku

---