Novela trestního řádu číslo 207/2011 Sb.

Stránky: 1 2 3 4 5

 

Zvláštní část

 

K článku I – novela trestního řádu 

K bodu 1 (§ 8a odst. 1) 

Příslušnou část ustanovení upravující výjimky ze zákazu zveřejnění informací orgány činnými v trestním řízení se navrhuje vypustit s ohledem na nově navržený § 8d tr. ř., který souhrnně stanoví výjimky ze zákazu zveřejnění obecně pro všechny případy (jak pro § 8a, tak pro § 8b a 8c tr. ř.).

K bodu 2 (§ 8b odst. 1)

Předmětné ustanovení se navrhuje zpřesnit s ohledem na aplikační problémy, jež působí v praxi. Uvedené ustanovení se netýká samotného zveřejnění informací, které § 8a
až 8c tr. ř. jinak řeší, ale mezi zákazy zveřejnění informací je v tomto ustanovení zařazen i zákaz předávání těchto informací mezi orgány činnými v trestním řízení a dalšími osobami zúčastněnými na trestním řízení. Podle tohoto ustanovení jsou orgány činné v trestním řízení povinny poučit každou osobu, které byly zpřístupněny v trestním řízení informace o osobách zúčastněných na trestním řízení, o tom, že tyto informace nesmí dále předávat. Takto nastavená  poučovací povinnost je neúměrně široká a vyvolává výkladové nejasnosti ohledně toho, kdo všechno spadá pod „osoby zúčastněné na trestním řízení“, neboť tento pojem lze vykládat velmi široce (kromě stran trestního řízení sem mohou spadat i jejich zástupci a zmocněnci, znalci, tlumočníci, svědci, patří sem i pomocné osoby soudu jako je zapisovatel či vyšší soudní úředník, probační úředník, orgán sociálně právní ochrany dětí atd.). V praxi pak dochází k absurdním situacím, kdy by orgány činné v trestním řízení musely poučovat řadu osob o tom, že o sobě navzájem nesmějí dále šířit informace umožňující zjištění jejich totožnosti. S ohledem na uvedené již musela být přijata restriktivní výkladová stanoviska usilující o omezení rozsahu poučovací povinnosti, aby se předešlo těmto absurdním situacím. Vzhledem k uvedenému se navrhuje zákaz šíření informací zpřesnit v tom smyslu, že se týká pouze informací umožňujících zjištění totožnosti osoby, proti které se vede trestní řízení, poškozeného, svědka a zúčastněné osoby po dobu přípravného řízení, a nikoli všech informací o osobách zúčastněných na trestním řízení, k čemuž by mohl při stávajícím znění právní úpravy vést gramatický výklad.

K bodu 3 (§ 8b odst. 2)

Navrhuje se zúžit okruh trestných činů, u kterých je zapotřebí zvýšeně chránit poškozeného před sekundární viktimizací tak, aby tato zvýšená ochrana byla omezena pouze na ty případy, kdy je skutečně důvodná a nedocházelo k přílišnému zásahu do ústavně garantovaného práva veřejnosti na informace. Zachovává se zvýšená ochrana všech poškozených mladších 18 let, neboť je odůvodněna jejich zvláštní zranitelností.
Zletilým poškozeným se přiznává zvýšená ochrana jednak s ohledem na povahu trestného činu – tj.  zejména trestné činy v sexuální oblasti, jež mají difamující charakter, nebo trestné činy, jejichž následkem je těžká újma na zdraví – dále pak s ohledem na zvláštní zranitelnost poškozených – zejména trestné činy vůči těhotné ženě, osobě svěřené do péče či jinak bezmocné – a dále pak se přiznává ochrana i osobám pozůstalým po obětech trestných činů, které mohou být vzhledem k jejich povaze značně traumatizovány (vražda, zabití). Stávající vymezení okruhu chráněných poškozených se jeví být příliš široké, neboť se týká i poškozených takovými trestnými činy, s jejichž spácháním není typicky spojena zvýšená zranitelnost poškozeného, např. rvačka, porušení domovní svobody apod. Zároveň se s ohledem na přijetí nového trestního zákoníku aktualizuje terminologie a odkazy na relevantní trestné činy.

K bodům 4 a 5 (§ 8b odst. 5 a § 8c)

Příslušné části obou ustanovení upravující výjimky ze zákazu zveřejnění informací o poškozeném a informací získaných odposlechy se navrhuje vypustit s ohledem na nově navržený § 8d tr. ř., který upravuje výjimky ze zákazu zveřejnění obecně pro všechny případy (jak pro § 8a, tak pro § 8b a 8c tr. ř.).

Líbí se vám naše stránky? Podělte se o ně s kamarády.

---

Sdílet na Facebooku

---