Novela trestního řádu číslo 207/2011 Sb.
Rubrika: Novely trestních předpisů ׀ Zobrazeno 714x ׀ 
Poslat kamarádovi
׀
Štítky: média
Navrhovaná úprava rovněž respektuje judikaturu Evropského soudu pro lidská práva (zejména případy TWIST v. Slovensko, stížnost č. 62202/00, Damman v. Švýcarsko, stížnost č. 77551/01).
Evropský soud pro lidská práva ve své judikatuře k čl. 10 Úmluvy pravidelně uvádí, že média plní funkci „hlídacího psa“ v demokratické společnosti informováním veřejnosti a veřejnost má zároveň právo informace obdržet (Monnat v. Švýcarsko, stížnost č. 73604/01).
Z judikatury Evropského soudu pro lidská práva vyplývá, že trestní stíhání proti novináři za zveřejněnou zprávu v obecné rovině představuje zásah do práva na svobodu projevu, ledaže jsou splněna následující kritéria:
– zásah má oporu v zákoně;
– má za legitimní cíl v souladu s čl. 10 odst. 2 Úmluvy (např. ochrana dobré pověsti jiného);
– je nezbytný v demokratické společnosti, přičemž pojem nezbytnost je vykládán jako naléhavá společenská potřeba.
Pokud jde o poslední kritérium, Evropský soud pro lidská práva v této souvislosti zkoumá následující otázky:
1) Existuje naléhavá společenská potřeba pro takové opatření?
2) Je toto opatření přiměřené cíli, jenž má povahu nezbytnosti?
3) Podařilo se vnitrostátním orgánům dostatečně prokázat důvodnost těchto opatření?
(Viz např. Sunday Times v. Spojené království, stížnost č. 6538/74).
Omezení svobody projevu z důvodů uvedených v čl. 10 Úmluvy musí být interpretována úzce a nezbytnost každého omezení musí být přesvědčivá (Observer and Guardian v. Spojené království, stížnost č. 13585/88).
Z případu Dammann proti Švýcarsku vyplývá, že to má být především stát, kdo se má postarat o to, aby důvěrné informace neunikaly z jeho složek.
Z případu TWIST proti Slovensku vyplývá, že pouhá skutečnost, že média ve veřejném zájmu zveřejnila informaci, kterou někdo jiný získal protiprávně, by neměla vést primárně k postihu médií a že „státům přísluší zorganizovat svou činnost a vychovat své úředníky tak, aby neunikla žádná informace obsahující údaje, jež jsou považovány za důvěrné.“
Z judikatury Evropského soudu pro lidská práva dále vyplývá, že role novináře zahrnuje nejen práva, ale i povinnosti (např. informovat pravdivě a objektivně). Média nesmí překračovat určité meze, zejména mají respektovat pověst jiného a potřebu ochrany důvěrných informací, jejich povinností je nicméně sdělovat – způsobem slučujícím se s jejich povinnostmi – informace a myšlenky ve všech věcech veřejného zájmu (Tonsbergs Blad As and Haukom proti Norsku, bod 82). Soud má na paměti skutečnost, že novinářská svoboda také pokrývá určitý stupeň přehánění či dokonce provokace (viz tamtéž). Při sdělování informací v otázkách veřejného zájmu mají jednat v dobré víře na základě přesně zjištěného skutkového stavu a poskytnout seriózní a přesnou informaci v souladu s etickými pravidly novinářství (viz tamtéž). Média mají ověřit i věrohodnost informací.
Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty a na podnikatelské prostředí České republiky
U navrhované úpravy se nepředpokládají dopady na státní rozpočet. Navrhovaná úprava nemá dopady na ostatní veřejné rozpočty. Pro podnikatelské prostředí České republiky nemá navrhovaná úprava finanční dopady.
Sociální dopady a dopady na životní prostředí
Navrhovaná úprava není spojena s negativními sociálními dopady a nedopadá na životní prostředí.
Zhodnocení dopadů stávající i navrhované právní úpravy na rovnost mužů a žen
Stávající právní úprava nemá bezprostřední, ani sekundární dopady na rovnost mužů a žen a nevede k diskriminaci jednoho z pohlaví, neboť nijak nerozlišuje, ani nezvýhodňuje jedno z pohlaví a nestanoví pro něj odlišné podmínky. Navržená úprava má zcela stejné dopady na muže i na ženy.
- Text je rozdělen na více částí
- « Předchozí část
- Pokračování textu »
- Část:
Líbí se vám naše stránky? Podělte se o ně s kamarády.
 Sdílet na
Facebooku |
