Novela trestního řádu číslo 150/2011 Sb.

Stránky: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12

K čl. III

K bodu 1

V § 2 písm. f) se provádí legislativně technická úprava týkající se zavedení legislativní zkratky „členský stát“, vyjadřující členský stát Evropské unie, která je v nově navrhovaných i v některých dosavadních ustanoveních zákona o Celní správě České republiky použita.

K bodům 2 a 3

V § 5b se doplňuje výčet osob, o kterých lze zpracovávat osobní údaje v souvislosti s působností pověřených celních orgánů, které mohou podle trestního řádu činit úkony trestního řízení v postavení policejního orgánu.

K bodu 4

V § 5b se v novém odstavci 3 upravuje výjimka z povinnosti likvidovat osobní údaje, u nichž pominul účel jejich zpracování, a to podle čl. 4 odst. 3 rámcového rozhodnutí 2008/977/SVV.

K bodu 5

Upravuje se vymezení případů, kdy celní orgány mohou předávat osobní údaje bez povolení Úřadu pro ochranu osobních údajů tak, aby se tento postup vztahoval kromě poskytování údajů do třetích zemí také na poskytování údajů do členských států Evropské unie podle dosavadních § 5f a 5h a podle nově navrženého § 5k.

K bodu 6

Stanoví se povinnost u osobních údajů, které jsou zpřístupněny nebo předávány v rámci Evropské unie uvést, zda byly předány nebo zpřístupněny i jinému příjemci. Současně se podle článku 17 odst. 1 písm. a) rámcového rozhodnutí 2008/977/SVV uvede povaha dalšího příjemce, kterému byly údaje předány nebo zpřístupněny. 

K bodu 7

Stanoví se povinnost pro celní orgány postupovat při opravě, likvidaci nebo blokaci osobních údajů souvisejících se soudním rozhodnutím zásadně podle trestního řádu, jak s tím počítá čl. 4 odst. 4 rámcového rozhodnutí 2008/977/SVV.

K bodu 8

Doplňují se nové § 5k a 5l, v nichž se podle rámcového rozhodnutí upravuje vymezení osobních údajů předávaných pověřenými celními orgány v rámci Evropské unie, pravidla pro jejich předání nebo zpřístupnění příslušným subjektům a odpovědnost za škodu způsobenou předáním nepřesných osobních údajů nebo předáním osobních údajů v rozporu se zákonem. Náhrada škody způsobená celními orgány v jiných případech je dosud upravena v § 45 zákona č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění pozdějších předpisů.

Pokud zákon o Celní správě České republiky odkazuje (například v § 5k odst. 1) na „příslušné předpisy Evropské unie o policejní spolupráci“, rozumí se tím příslušné předpisy přijaté před 1. prosincem 2009 podle hlavy VI. Smlouvy o Evropské unii, zejména pak na základě článku 30 odst. 1. Toto ustanovení totiž do oblasti „policejní spolupráce“ zahrnulo veškerou „operativní spolupráci příslušných orgánů včetně policie, celních orgánů a jiných donucovacích orgánů členských států při předcházení trestným činům, jejich odhalování a objasňování“. Po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost se tento odkaz vztahuje také na příslušné předpisy přijaté podle hlavy V kapitoly 5. SFEU, neboť i zde policejní spolupráce zahrnuje „všechny příslušné orgány členských států, včetně policie, celních orgánů a dalších donucovacích orgánů specializovaných na předcházení trestným činům, jejich odhalování a objasňování“.

Podle obsahu konkrétního předpisu o policejní spolupráci je pak zřejmé, zda se vztahuje na celní spolupráci (jako rozhodnutí Rady č. 2009/917/SVV o používání informačních technologií pro celní účely), na spolupráci policejních orgánů (jako rozhodnutí Rady č. 2008/615/SVV o posílení přeshraniční spolupráce, zejména při potírání terorismu a přeshraniční trestné činnosti), nebo na činnost obou typů donucovacích orgánů (jako rámcové rozhodnutí Rady č. 2008/977/SVV o ochraně osobních údajů zpracovávaných v rámci policejní a justiční spolupráce v trestních věcech nebo rámcové rozhodnutí Rady č. 2006/960/SVV o zjednodušení výměny operativních a jiných informací donucovacími orgány členských států Evropské unie). Stát má povinnost uhradit jinému členskému státu EU, přidruženému státu nebo evropskému orgánu škodu, která vznikla tím, že celní orgán předal nepřesné osobní údaje nebo je předala v rozporu se zákonem. Při posuzování škody se zohlední chyba příjemce při použití. Předpokládá se, že mezi státy EU je v souladu s článkem 19 odst. 2 a článkem 25 výše uvedeného rámcového rozhodnutí zajištěna vzájemná spolupráce. Vzájemné plnění je zajištěno právě existencí článku 19 odst. 2, který jsou povinny implementovat všechny členské státy Evropské unie. V případě jiných států se škoda, která vznikla tím, že Celní správa České republiky předala nepřesné osobní údaje nebo je předala v rozporu se zákonem, uhradí jen tehdy, je-li zaručena vzájemnost, například formou bilaterální mezinárodní smlouvy.

Líbí se vám naše stránky? Podělte se o ně s kamarády.

---

Sdílet na Facebooku

---