Novela trestního řádu číslo 150/2011 Sb.
K § 35g
Návrh zákona stanoví pravidla zveřejňování osobních údajů při plnění úkolů v souvislosti s trestním řízením a pátráním po vojácích.
K § 35h
Ustanovení obsahuje povinnost prověřovat potřebnost zpracování osobních údajů a podmínky likvidace osobních údajů. Je samozřejmé, že pokud se například vede trestní řízení, ve kterém jsou používány osobní údaje shromážděné Vojenskou policií jako orgánem činným v trestním řízení ve smyslu § 12 odst. 1 a 2 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním, jde o situaci, kdy jsou údaje dále potřebné ve smyslu § 35h odst. 1 návrhu. Jejich další zpracování v rámci trestního řízení se řídí, stejně jako další otázky postupu orgánů činných v trestním řízení, zejména ustanoveními trestního řádu jako předpisu speciálního k zákonu o Vojenské policii.
K § 35i
Úprava obsahuje podmínky informování subjektu údajů o zpracování jeho osobních údajů. Na základě zkušeností z praxe je lhůta pro odpověď žadateli stanovena na 60 dní. Dále úprava obsahuje ustanovení týkající se opravy nebo likvidace nepravdivých nebo nepřesných osobních údajů. Je stanovena podmínka písemné žádosti subjektu údajů, o které rozhoduje náčelník Vojenské policie. Návrh vychází z obdobné úpravy obsažené v § 83 zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a přejímá i tam uvedené lhůty. Návrh umožňuje žádosti nevyhovět, pokud by došlo k ohrožení předcházení a odhalování trestné činnosti, utajovaných informací případně oprávněných zájmů třetí osoby. Současně Vojenská policie může při předání nebo zpřístupnění osobních údajů stanovit podmínky (povinnosti nebo omezení), týkající se jejich zpracování.
Ustanovení bylo oproti stávajícímu znění § 83 odst. 1 zákona o Policii České republiky na základě požadavků čl. 17 odst. 1 rámcového rozhodnutí 2008/977/SVV rozšířeno tak, že v případě zpracování osobních údajů spadajících do působnosti tohoto rámcového rozhodnutí je Policejní prezidium povinno sdělit i to, zda byly osobní údaje žadatele předány, a povahu subjektu, kterému byly předány. Vzhledem k tomu, že v tomto případě jde o subjektivní oprávnění osob, je namístě provést detailní implementaci přímo zákonem.
Zpracováním osobních údajů se rozumí i činnost Vojenské policie směřující k informování subjektu údajů, a proto se na tuto činnost vztahuje odkaz na podmínky stanovené evropskými předpisy o policejní spolupráci (§ 35k zákona o Vojenské policii). Kromě toho není důvodu vylučovat oprávněné zájmy členských států z ochrany poskytnuté oprávněným zájmům všech třetích osob (ve smyslu § 35i odst. 4 písm. c) zákona o Vojenské policii). Vojenská policie tedy bude chránit oprávněné zájmy členských států, přičemž respektuje jejich vyjádření jakožto orgánů veřejném moci, pokud je podají ve smyslu předpisů Evropské unie o policejní spolupráci, ohledně informování subjektu údajů.
K § 35j
Ustanovení upravuje podmínky, za kterých lze osobní údaje předávat. Úprava navazuje na úpravu podle zákona o Policii České republiky a doplňuje ji vzhledem k úkolům Vojenské policie.
K § 35k
V návaznosti na rámcové rozhodnutí se do zákona o Vojenské policii včleňují ustanovení upravující zpracování osobních údajů, které byly Vojenské policii předány nebo zpřístupněny jiným členským státem Evropské unie nebo státem přidruženým mezinárodní smlouvou k provádění schengenských předpisů, orgánem nebo informačním systémem zřízeným na základě Smlouvy o Evropské unii nebo Smlouvy o fungování Evropské unie nebo naopak mají být Vojenskou policií těmto subjektům poskytnuty. Návrh je shodný s návrhem úpravy zákona o Policii České republiky.
K bodu 2
Uvádí do souladu stávající ustanovení § 36 s rámcovým rozhodnutím 2008/977/SVV. Stát má povinnost uhradit jinému členskému státu EU, přidruženému státu nebo evropskému orgánu škodu, která vznikla tím, že Vojenská policie předala nepřesné osobní údaje nebo je předala v rozporu se zákonem. Při posuzování škody se zohlední chyba příjemce při použití. Předpokládá se, že mezi státy EU je v souladu s článkem 19 odst. 2 a článkem 25 výše uvedeného rámcového rozhodnutí zajištěna vzájemná spolupráce. Vzájemné plnění je zajištěno právě existencí článku 19 odst. 2, který jsou povinny implementovat všechny členské státy Evropské unie. V případě jiných států se škoda, která vznikla tím, že Vojenská policie předala nepřesné osobní údaje nebo je předala v rozporu se zákonem, uhradí jen tehdy, je-li zaručena vzájemnost, například formou bilaterální mezinárodní smlouvy.
Pro případ, že nepůjde o škodu spojenou s předáním osobních údajů, řídí se náhrada škody vzniklé při činnosti Vojenské policie zákonem č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky, ve znění pozdějších předpisů (ponechává stávající stav, avšak upřesňuje se odkaz v poznámce pod čarou na platný zákon).
- Text je rozdělen na více částí
- « Předchozí část
- Pokračování textu »
- Část:
Líbí se vám naše stránky? Podělte se o ně s kamarády.
Sdílet na Facebooku |