Novela trestního řádu a trestního zákoníku číslo 193/2012 Sb.

Stránky: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12

K bodům 23 až 25 (178a)

Z důvodu, aby bylo možné uplatňovat tento institut u širšího okruhu trestných činů, zejména u všech závažných korupčních jednání, navrhuje se možnost použít institut spolupracujícího obviněného v řízení o všech zločinech, a nikoli jen o zvlášť závažných zločinech, jak je tomu podle dosud platné a účinné právní úpravy. Na druhou stranu se s ohledem na změny navrhované v novele trestního zákoníku tento institut zpřísňuje, kdy napříště již pouhé oznámení skutečností, které mohou zabránit dokonání zločinu, nebude opravňovat k označení osoby jako spolupracujícího obviněného (tato podmínka je často jednoduše splnitelná – obviněný může přispět k odvrácení jednoho z útoků, nicméně k odkrytí struktury skupiny tím více nepřispívá), napříště bude tato okolnost posuzována jako obecná polehčující okolnost.

Státní zástupce bude rovněž oprávněn za přísnějších podmínek navrhnout v obžalobě pro spolupracujícího obviněného postup podle § 46, resp. podle § 48 trestního zákoníku. 

K bodům 26 až 29 [§ 179b odst. 5, § 179c odst. 2, § 179e, § 179f odst. 2] 

Vzhledem k tomu, že dohodu lze sjednat i ve zkráceném přípravném řízení s podezřelým, i když takový postup vzhledem k jednoduchosti a rychlosti řízení nebude zřejmě příliš častý, je třeba tuto možnost promítnout také do příslušných ustanovení upravujících zkrácené přípravné řízení. Vzhledem k časové náročnosti sjednávání dohody o vině a trestu se zároveň umožňuje prodloužit lhůtu, ve které je třeba zkrácené přípravné řízení skončit. 

K bodům 30 až 32 [§ 179g a 179h)]

Ustanovení § 179g tr. ř. stanoví podmínky, za kterých lze podmíněně odložit podání návrhu na potrestání.  Institut podmíněného odložení podání návrhu na potrestání byl do českého právního řádu zaveden novelou trestního řádu provedenou zákonem č. 283/2004 Sb., a svým pojetím se blíží obdobnému institutu podmíněného zastavení trestního stíhání. S ohledem na skutečnost, že zpočátku byl tento institut využitelný pouze v případě vedení trestního řízení o trestných činech nižší obecné (typové) závažnosti, byly připuštěny některé zmírňující odchylky (kratší zkušební doba, kratší lhůta pro rozhodnutí o tom, zda se podezřelý ve zkušební době osvědčil). Novela trestního řádu provedená zákonem č. 274/2008 Sb. rozšířila praktickou využitelnost tohoto institutu a ve svých důsledcích znamenala zrychlení trestního řízení a významné odbřemenění státních zástupců, kteří se tak mohou důsledněji věnovat dozoru ve věcech závažné kriminality. K dalšímu rozšíření tohoto typu odklonu (a jistému „zrovnoprávnění“ s podmíněným zastavením trestního stíhání) dochází v návrhu novely trestního řádu, která je projednávána jako sněmovní tisk 335.

Po účinnosti této novely bude možné podmíněné odložení podání návrhu na potrestání a podmíněné zastavení trestního stíhání v řízení u shodné skupiny trestných činů. Odchylky mezi institutem podmíněného odložení podání návrhu na potrestání a podmíněného zastavení trestního stíhání po nabytí účinnosti shora uvedené novely proto ztrácejí své opodstatnění a navrhuje se je odstranit.

Navrhuje se zároveň, aby podmíněné odložení podání návrhu na potrestání bylo možné podmínit slibem podezřelého, že se po zkušební dobu (až pětiletou) zdrží výkonu určité činnosti, ke které je třeba zvláštního povolení, nebo jejíž výkon upravuje jiný právní předpis, v jejíž souvislosti se dopustil trestného činu, typicky např. řízení motorových vozidel. Dopravní delikty tvoří značný podíl na celkové sumě stíhaných trestných činů, přičemž v současnosti státní zástupce resp. soud nemůže využít odklonu, pokud se domnívá, že povaha spáchaného skutku a osobnost pachatele odůvodňuje vyloučení pachatele z provozu na pozemních komunikacích, přestože ostatní podmínky pro uplatnění tohoto typu odklonu by splněny byly. Zakotvení takové možnosti by proto mělo přispět k rychlejšímu vyřizování případů tohoto typu a přinést tím i úsporu pro systém trestní justice. Navrhuje se rovněž, aby podmíněné odložení podání návrhu na potrestání bylo možné podmínit i složením peněžité částky určené státu na peněžitou pomoc obětem trestné činnosti, obdobně jako je tomu u narovnání. 

K bodu 33

Návrh na schválení dohody o vině a trestu se doplňuje, jakožto nová alternativa k podání obžaloby, mezi způsoby, kterými se zahajuje trestní řízení před soudem. Zároveň se navrhuje vyloučení možnosti, aby se státní zástupce nechal v řízení před okresním soudem zastoupit asistentem státního zástupce, neboť toto oprávnění zcela vybočuje z úkolů a poslání asistenta státního zástupce. 

K bodům 34 až 38 (§ 186 a § 187 odst. 4)

Mezi důvody předběžného projednání obžaloby se navrhuje zařadit nový důvod, kterým je důvodné přesvědčení předsedy senátu, že by bylo vhodné pokusit se sjednat dohodu o vině a trestu, zejména navrhne-li možnost sjednání dohody o vině a trestu obviněný či státní zástupce. V zájmu rychlosti řízení a dosažení jeho účelu soud v případě, že obviněný projeví vůli   k   uzavření   dohody   o    vině  a trestu až po podání obžaloby, zjistí při předběžném projednání obžaloby (které bude konáno ve veřejném zasedání) stanoviska obviněného a státního zástupce k možnému sjednání dohody o vině a trestu. Na základě předběžného projednání věci ve veřejném zasedání soud dospěje buď k závěru, že uzavření dohody o vině a trestu je vyloučeno, a v takovém případě ve věci následně nařídí konání hlavního líčení, nebo zjistí, že uzavření dohody o vině a trestu není s ohledem na vyjádření procesních stran vyloučeno a v takovém případě stanoví soud státnímu zástupci přiměřenou lhůtu, ve které má podat soudu návrh na schválení dohody o vině a trestu (příp. informaci, že k dohodě o vině a trestu nedošlo). Pokud státní zástupce ve stanovené lhůtě podá soudu návrh na schválení dohody o vině a trestu, soud zahájí řízení o schválení dohody o vině a trestu, tj. návrh přezkoumá a buď jej odmítne, nebo nařídí veřejné zasedání. Pokud státní zástupce ve stanovené lhůtě návrh na schválení dohody o vině a trestu nepředloží, soud nařídí ve věci hlavní líčení, není-li odůvodněn jiný postup.

I v této fázi řízení je tak v rámci zásady rychlosti řízení dána možnost, aby nebylo konáno klasické hlavní líčení s plným rozsahem dokazování, ale aby věc mohla být vyřízena formou dohody o vině a trestu schválené soudem. 

K bodu 39 (§ 223a odst. 1)

Legislativně technická úprava reagující na změny v § 307. 

Líbí se vám naše stránky? Podělte se o ně s kamarády.

---

Sdílet na Facebooku

---