Novela trestního řádu a trestního zákoníku číslo 193/2012 Sb.

Stránky: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12

K otázkám úpravy spolupracujícího obviněného se vztahuje rezoluce Rady Evropské unie č. 497Y0111(01) ze dne 20. prosince 1996 o jednotlivcích, kteří spolupracují při soudním řízení v boji proti mezinárodně organizovanému zločinu, která vyzývá členské státy, aby přijaly vhodná opatření, kterými by povzbuzovaly jednotlivce, kteří byli nebo jsou členy skupin organizovaného zločinu nebo jiných zločineckých organizací jakéhokoli druhu, nebo kteří se podíleli na trestných činech takových skupin nebo organizací, aby spolupracovali při soudním řízení. Jednotlivcům, kteří „odpadnou” od skupiny organizovaného zločinu nebo jiné zločinecké organizace a učiní vše, co mohou, k tomu, aby předešli dalšímu provádění zločinecké činnosti nebo poskytnou policii a soudním orgánům při shromažďování důkazů rozhodujících pro rekonstrukci skutkového děje, odhalení a identifikaci pachatelů takové trestné činnosti, náležitou pomoc, by měly být poskytnuty výhody při ukládání trestu a způsobu jeho výkonu, jakož i vhodná ochranná opatření, která by měla být poskytnuta i jejich rodinným příslušníkům a blízkým osobám. Rovněž i Úmluva OSN proti nadnárodnímu organizovanému zločinu přijatá v Palermu v prosinci 2000 vyzývá státy, aby podporovaly osoby, které se podílely na spáchání závažné trestné činnosti a jsou o tom ochotny poskytnout významné informace. Podle článku 18 této Úmluvy mají státy ve vhodných případech zvážit zakotvení možnosti snížení trestu u obžalovaného, který poskytne podstatnou spolupráci při vyšetřování nebo stíhání trestného činu upraveného touto Úmluvou. V souladu se zásadami svého vnitrostátního práva mají státy zvážit i udělení imunity takovým osobám, které poskytnou podstatnou spolupráci při vyšetřování nebo trestním stíhání takových trestných činů.

Z pohledu Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod není institut dohody o vině a trestu mezi obviněným a obžalobou v zásadě namístě považovat za postup, který by měl být v rozporu s právem na spravedlivý proces (článek 6 Úmluvy). V částečném rozhod­nutí o přijatelnosti stížnosti skupiny osob podezřelých z terorismu Evropský soud pro lidská práva uvedl, že vyjednávání o vině (plea bargaining) je běžnější ve Spojených státech amerických než ve Velké Británii nebo jiných zemích Úmluvy, nicméně běžným jevem v evropských systémech trestní justice je, že obviněnému může být zmírněn trest, pokud uzná vinu nebo pokud poskytne policii či obžalobě významnou součinnost. Brzké uznání viny (guilty plea) bude často vyžadovat, aby se obžaloba a obhajoba dohodly na základu takového uznání. Z toho důvodu skutečnost, že obžaloba nebo soud oznámí, jaký trest by obviněný dostal, pokud by v rané fázi řízení uznal vinu, a jaký by mu byl uložen v případě, pokud by byl shledán vinným, nemůže samo o sobě představovat nátlak. Proto na takovém postupu není nic nezákonného nebo nepatřičného, co by mělo vést k nějakému problému na poli článku 6 Úmluvy. Soud ve Štrasburku zastává názor, že problém by mohl nastat pouze ve třech případech:

• a)   pokud by rozdíl mezi oběma tresty byl tak velký, že by to bylo namístě považovat za nepatřičný tlak na obviněného, aby uznal vinu, jestliže by byl ve skutečnosti nevinný,
• b)   pokud by dohoda o vině představovala takový tlak, že by zcela narušila právo obviněného neobviňovat sebe sama, anebo
• c)   pokud by se zdálo, že dohoda o vině je jedinou možnou cestou, jak se vyhnout trestu tak závažnému, že by byl v rozporu se zákazem mučení a nelidského či ponižujícího trestu obsaženým v článku 3 Úmluvy

(Babar Ahmad a ostatní proti Spojenému království, č. 24027/07 a další, částečné rozhodnutí ze dne 6. července 2010, § 168).

Navrhovaná problematika není upravena právními předpisy Evropské unie.

Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty a na podnikatelské prostředí České republiky

U navrhované úpravy se celkově nepředpokládají negativní dopady na státní rozpočet, na ostatní veřejné rozpočty ani na podnikatelské prostředí České republiky.

Určitý pozitivní dopad lze očekávat od zavedení možnosti spojit s podmíněným odložením podání návrhu na potrestání nebo s podmíněným zastavením trestního stíhání i složení určité finanční částky na peněžitou pomoc obětem trestné činnosti, obdobně jako je tomu u narovnání. Drobný pozitivní dopad na státní rozpočet, byť s ohledem na četnost výskytu tohoto jevu v praxi spíše marginální, bude mít i skutečnost, že v rámci narovnání (§ 309 a násl. tr. řádu), budou finanční prostředky určeny již výhradně státu na peněžitou pomoc obětem trestné činnosti, a ne již i konkrétnímu adresátovi, jako doposud.

Finanční dopady spojené se zavedením nutné obhajoby při sjednávání dohody o vině a trestu by měly být kompenzovány úsporami v důsledku skončení řízení před soudem I. stupně. V případech, kdy řízení skončí vydáním odsuzujícího rozsudku, kterým soud schválí dohodu o vině a trestu, nebude odvolání přípustné. Nebude tak třeba vynakládat další náklady na nutnou obhajobu, jež by jinak vznikly v řízení před soudem II. stupně na základě odvolání podaného některou ze stran řízení.

Sociální dopady, dopad na životní prostředí

Navrhovaná úprava není spojena s negativními sociálními dopady a nedopadá na životní prostředí.

Líbí se vám naše stránky? Podělte se o ně s kamarády.

---

Sdílet na Facebooku

---