Novela trestního řádu a trestního zákoníku číslo 193/2012 Sb.

Stránky: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12

K části páté (novela zákona o soudnictví ve věcech mládeže)

K bodům 1 a 2 (§ 63 a § 69)

U mladistvých pachatelů, kteří dosud nedovršili 18 let věku, je zapotřebí upřednostnit výchovný vliv řízení na mladistvého a uvážlivý výběr vhodného opatření specializovaným soudcem nad rychlostí řízení, je třeba vyloučit možnost sjednání dohody o vině a trestu v řízení ve věcech mladistvých. Tím není dotčeno ustanovení § 73 zákona o soudnictví ve věcech mládeže. Zároveň se navrhuje omezit případy, kdy nelze vydat v řízení proti mladistvému trestní příkaz – není důvodu, proč by nemohl být vydáván trestní příkaz v případě pachatelů, kteří v době jeho vydání již byli starší 18ti let.

Zároveň se navrhuje u mladistvých poměrně omezit délku zkušební doby v případech podle § 179g odst. 2 a § 307 odst. 2 tr. řádu.

K části šesté (novela zákona o výkonu zajištění majetku a věcí v trestním řízení)

Návrh na schválení dohody o vině a trestu je vedle obžaloby novým způsobem, kterým končí přípravné řízení a věc se dostává do stadia řízení před soudem, což je třeba v novelizovaném ustanovení § 1 odst. 4 zákona o výkonu zajištění majetku a věcí v trestním řízení zohlednit.

K části sedmé (novela zákona o vyšších soudních úřednících a vyšších úřednících státního zastupitelství)

K bodům 1 a 2 (§ 16 odst. 1)

Navrhuje se, aby jednoduché úkony spjaté s podmíněným odložením podání návrhu na potrestání nebo s podmíněným zastavením trestního stíhání mohl vykonávat nejen právní čekatel (viz vyhláška č. 23/1994 Sb., o jednacím řádu státního zastupitelství), ale po pověření státního zástupce i vyšší úředník státního zastupitelství.

K části osmé (novela trestního zákoníku)

K bodům 1 a 2 (§ 34 odst. 3 a 4)

Po účinnosti novely projednávané jako sněmovní tisk 335 bude možné podmíněné odložení podání návrhu na potrestání a podmíněné zastavení trestního stíhání v řízení u shodné skupiny trestných činů. Odchylky mezi institutem podmíněného odložení podání návrhu na potrestání a podmíněného zastavení trestního stíhání po nabytí účinnosti shora uvedené novely proto ztrácejí své opodstatnění a navrhují se odstranit (viz část první předloženého materiálu). Za této situace není opodstatněné, aby zkušební doba podmíněného zastavení trestního stíhání měla na běh promlčecí doby jiný vliv než zkušební doba podmíněného odložení podání návrhu na potrestání.

Zároveň se navrhuje, aby návrh na schválení dohody o vině a trestu, který svým významem odpovídá obžalobě, byl doplněn do výčtu úkonů trestního řízení, které způsobují přerušení promlčecí doby.

K bodům 3 (§ 39 odst. 1)

Nezbytná reakce na změny navrhované v 178a tr. řádu (viz část první tohoto materiálu).

K bodům 4 a 5 (§ 46 a § 48 odst. 1)

S ohledem na požadavek silněji motivovat osoby podílející se na činnosti skupin organizovaného zločinu a organizovaných skupin k efektivní spolupráci s orgány činnými v trestním řízení se navrhuje připustit, aby za splnění zákonných podmínek docházelo u takto spolupracujících osob k obligatornímu upuštění od potrestání.

Z důvodu, aby bylo možné uplatňovat institut spolupracujícího obviněného u širšího okruhu trestných činů, včetně závažnějších forem korupčních trestných činů, navrhuje se umožnit použití institutu spolupracujícího obviněného v řízení o všech zločinech, a nikoli jen o zvlášť závažných zločinech, jak je tomu podle dosud platné a účinné právní úpravy (viz část první tohoto materiálu).

Základním cílem institutu spolupracujícího obviněného je rozkrýt a paralyzovat zločinecké skupiny, resp. odkrýt jejich trestnou činnost, proto dochází ke zvýšení motivačního prvku a tím i efektivity tohoto institutu tím, že bude-li pachatel označen za spolupracujícího obviněného a splní-li všechny podmínky uvedené v zákoně, bude mu trest ukládán vždy pod dolní hranicí trestní sazby. V určitých, zákonem stanovených případech, bude dokonce upuštěno od potrestání spolupracujícího obviněného, a to tehdy, pokud spolupracující obviněný splnil podmínky stanovené v § 178a tr. řádu, podal v řízení před soudem úplnou a pravdivou výpověď o skutečnostech, které byly významnou měrou způsobilé přispět k objasnění zločinu spáchaného členy organizované skupiny, ve spojení s organizovanou skupinou nebo ve prospěch organizované zločinecké skupiny a

• a)      spolupracujícím obviněným spáchaný trestný čin nebyl závažnější než zločin, k jehož objasnění přispěl,
• b)      spolupracující obviněný se nepodílel jako organizátor nebo návodce na spáchání zločinu, k jehož objasnění přispěl,
• c)      spolupracující obviněný nezpůsobil úmyslně těžkou újmu na zdraví nebo smrt (nedbalostní způsobení těchto následků např. při dopravní nehodě použití tohoto ustanovení o upuštění od potrestání nevylučuje), nebo
• d)      nejsou-li dány důvody pro mimořádné zvýšení trestu odnětí svobody.

Důležité je v této souvislosti třeba zdůraznit, že vzhledem k tomu, že bude vyslovena vina, byť nebude uložen trest, umožňuje toto řešení ukládat takovému pachateli ochranná opatření (např. zabrání věci, ochranné léčení), v důsledku čehož je umožněna vyšší ochrana důležitých společenských zájmů, a současně se ani neoslabuje postavení poškozeného v trestním řízení, který se tak může úspěšně domáhat náhrady škody a také snáze dosáhnout její skutečné úhrady. 

K bodu 6 (§ 58 odst. 4)

Vzhledem k potřebě dosáhnout u spolupracujícího obviněného jistoty, že se mu dostane od soudu za jeho spolupráci slíbené výhody, se navrhuje změnit fakultativní snížení trestu odnětí svobody pod dolní hranici za podmínky splnění všech zákonných podmínek na snížení obligatorní (§ 58 odst. 4 trestního zákoníku) tak, aby byla spolu s právní jistotou obviněného výrazně posílena efektivita tohoto institutu.

Podstatou problému je jednoduchá otázka: co může stát nabídnout osobě, která má informace, které mohou pomoci rozkrýt organizovaný zločin či korupci síť[p3]  (protože je často sama jeho součástí), aby tato osoba byla připravena u soudu usvědčit ostatní členy organizované kriminální skupiny? V současné době má dle § 41 písm. m) trestního zákoníku soud přihlédnout jako k polehčující okolnosti při stanovení trestu k tomu, že přispěl zejména jako spolupracující obviněný k objasňování trestné činnosti spáchané členy organizované skupiny, ve spojení s organizovanou skupinou nebo ve prospěch organizované zločinecké skupiny. Dále trestní zákoník v § 58 umožňuje snížit trest odnětí svobody pod dolní hranici trestní sazby také pachateli označenému státním zástupcem jako spolupracující obviněný (tj. osoba, která podala významné informace pro rozkrytí organizované kriminality a doznala se ke svému vlastnímu trestnému činu, viz § 178a trestního řádu). V obou případech jde vždy pouze o možnost, nikoliv nutnost tento institut, byť při splnění zákonných podmínek, aplikovat. Zájem státu na rozbití zločineckých struktur, do nichž je v důsledku jejich vysoké organizovanosti a přísně vynucované konspiraci obtížné proniknout, převyšuje zájem státu na spravedlivém postihu jednotlivce, který se přímo nebo nepřímo na trestné činnosti podílel, a který umožnil odhalení a usvědčení spolupachatelů, často i organizátorů a řídících osob organizovaných skupin nebo jiných zločineckých organizací.

K části deváté (účinnost)

Datum nabytí účinnosti navrhované úpravy se s přihlédnutím k délce legislativního procesu a s přihlédnutím k potřebě drobných nezbytných úprav aplikací stanovuje na 1. 7. 2012.

V Praze dne 27. září 2011

RNDr. Petr Nečas, v.r. předseda vlády

JUDr. Jiří Pospíšil, v.r. ministr spravedlnosti

Líbí se vám naše stránky? Podělte se o ně s kamarády.

---

Sdílet na Facebooku

---