Novela trestního řádu a trestního zákoníku číslo 193/2012 Sb.

Stránky: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12

K bodu 58 (§ 314e odst. 4)

Podle poznatků praxe se osvědčilo omezení uvedené v § 314e odst. 3 tr. řádu zavedené zákonem č. 41/2009 Sb., které umožňuje uložení trestu obecně prospěšných prací trestním příkazem pouze po předchozím šetření Probační a mediační služby. Na základě těchto kladných zkušeností Probační a mediační služby se navrhuje stanovit obdobné omezení i směrem k trestu domácího vězení. Cílem je vyloučení možnosti uložení tohoto druhu trestu v nevhodných případech. 

K bodu 59 [§ 314o až 314s)]

Vzhledem k specifickým rysům řízení o schválení dohody o vině a trestu, která jej výrazně odlišuje od klasického hlavního líčení (např. dokazování, závěrečné řeči, způsoby rozhodnutí), se navrhuje zařadit toto řízení mezi zvláštní způsoby řízení před soudem. V uvedeném řízení soud rozhoduje o schválení či neschválení dohody o vině a trestu, přičemž vychází z jejího obsahu a ze spisu. Neprovádí klasické dokazování, ale pouze zkoumá, zda nedošlo k porušení zákonných podmínek pro sjednání dohody (např. zda měl obviněný při sjednání dohody obhájce, zda byl obviněný poučen o všech důsledcích dohody, zda prohlásil svou vinu dobrovolně apod.). Dále soud zkoumá, zda sjednaná dohoda není v některém směru zřejmě nesprávná či nepřiměřená. Naopak se nepřipouští, aby soud aktivně zasahoval do sjednané dohody a navrhoval změny sjednaného trestu nebo se vyjadřoval k jiným otázkám. Soud by se tak dostal z role nezávislého posuzovatele dohody do role obdobné, jako mají strany, kdy by před vlastním rozhodnutím v podstatě vyjednával o jednotlivých výrocích. Koná-li řízení samosoudce, postupuje v řízení obdobně jako soud s nezbytnými odchylkami vyplývajícími z jeho postavení. 

K § 314o

Předseda senátu po přezkoumání návrhu na schválení dohody o vině a trestu postupuje trojím způsobem

–        V případě, že při sjednávání dohody došlo k závažným procesním vadám, rozhodne usnesením o odmítnutí návrhu na schválení dohody, přičemž proti tomuto rozhodnutí je přípustná stížnost, která má odkladný účinek a strany tak mohou uvádět důvody, ze kterých by měla být sjednaná dohoda soudem schválena. Jestliže soud rozhodne o odmítnutí návrhu, je povinen uvést konkrétní skutečnosti odůvodňující toto rozhodnutí. Po nabytí právní moci usnesení o odmítnutí návrhu se věc vrací zpět do přípravného řízení.

–        V případě, že nejsou dány důvody pro odmítnutí návrhu na schválení dohody o vině a trestu, soud nařídí veřejné zasedání a stanoví den jeho konání. Veřejného zasedání o schválení návrhu na dohodu o vině a trestu se musí obligatorně zúčastnit státní zástupce a obviněný.

–        V případě pochybností, zda věc nepatří do příslušnosti jiného soudu, zda by neměla být postoupena jinému orgánu k projednání přestupku, zda by neměla být zastavena pro některý z důvodů uvedených v § 172 odst. 1, nebo přerušena (§ 173 odst. 1) nebo zda není na místě použít některého z odklonů, nařídí předběžné projednání návrhu na schválení dohody o vině a trestu. 

K § 314p

Předběžné projednání návrhu na schválení dohody o vině a trestu slouží k odstranění pochyb, zda věc nepatří do příslušnosti jiného soudu, zda by neměla být postoupena jinému orgánu k projednání přestupku, zda by neměla být zastavena pro některý z důvodů uvedených v § 172 odst. 1, nebo přerušena (§ 173 odst. 1) nebo zda není na místě použít některého z odklonů. Předběžné projednání se koná v neveřejném zasedání, považuje-li to předseda senátu pro rozhodnutí soudu za potřebné, nařídí o předběžném projednání návrhu veřejné zasedání.

K § 314q

Řízení o schválení dohody o vině a trestu se koná za účasti všech členů senátu (samosoudce), zapisovatele, státního zástupce a obviněného; poškozený se o konání veřejného zasedání vyrozumívá, neboť jeho účast na veřejném zasedání není nezbytná.

Státní zástupce po zahájení veřejného zasedání přednese návrh na schválení dohody o vině a trestu, v němž stručně uvede obsah sjednané dohody. Následně předseda senátu vyzve obviněného, aby se k sjednané dohodě vyjádřil. Výslovně vždy musí ověřit formou dotazů na obviněného, zda jsou dány podmínky pro schválení dohody, tj. zda rozumí podstatě sjednané dohody, zda jsou mu známy všechny důsledky jejího sjednání, včetně toho, že se vzdává projednání věci v plném rozsahu, a zda při jejím sjednávání byla dodržena jeho práva, zejména, že k prohlášení viny nebyl nijak donucován. Zjištění uvedených skutečností má význam pro posouzení, zda nedošlo k závažnému porušení práv obviněného a zda není dán důvod pro neschválení dohody. Nicméně hlavní garancí toho, že k nezákonnému postupu nedošlo, je přítomnost obhájce obviněného při sjednávání dohody.

Po vyjádření obviněného může soud udělit slovo poškozenému, chce-li se k sjednané dohodě vyjádřit a je-li přítomen. Dokazování ve veřejném zasedání soud zásadně neprovádí, pokud však potřebuje ozřejmit určitou skutečnost nezbytnou pro jeho rozhodování, může si opatřit potřebná vysvětlení či vyslechnout obviněného.

Následně se soud odebere k závěrečné poradě.

Líbí se vám naše stránky? Podělte se o ně s kamarády.

---

Sdílet na Facebooku

---