Kdo a jak se podílí na výkonu spravedlnosti v ČR

Stránky: 1 2 3 4 5

Vedle soudců se na rozhodování soudů podílejí též přísedící. Jedná se o významnou formu podílu a kontroly veřejnosti na výkonu spravedlnosti. Přísedící zpravidla nemá právnické vzdělání, jinak jsou na jeho funkci kladeny obdobné požadavky jako na soudce. Přísedící je volen na časově omezenou dobu 4 let obecním či městským zastupitelstvem v obvodu, kde bydlí nebo pracuje. Jde o funkci čestnou, za jejíž výkon náleží pouze náhrada ušlého výdělku a hotových výdajů. Přísedící má rovné postavení při rozhodování jako soudce, nemůže však být předsedou senátu.

Přísedící se účastní u okresního soudu soudního rozhodování v pracovněprávních věcech a v závažných trestních věcech, v senátech složených z předsedy senátu, kterým je soudce a dvou přísedících. V jiných věcech projednávaných okresním soudem působí samosoudce.

U krajského soudu působí přísedící pouze v trestních věcech projednávaných v prvním stupni. U ostatních soudů přísedící nepůsobí. Pokud jednají v netrestních věcech krajské soudy v prvním stupni (ve věcech civilních a obchodních), rozhoduje soudce jediný jako samosoudce, ve správním soudnictví a v odvolacím řízení rozhoduje tříčlenný senát složený výlučně ze soudců. V řízení před vrchními soudy a před Nejvyšším soudem rozhoduje zpravidla též tříčlenný senát.

Na soudním rozhodování se dále podílejí soudní tajemník, justiční čekatel, asistent soudce a vyšší soudní úředník. Postavení a role těchto zvláštních kategorií soudních zaměstnanců je vymezena speciálními právními předpisy. Plní samostatně velké množství jednoduchých úkonů svěřených jinak procesními předpisy předsedovi senátu a tím odbřemeňují soudce od administrativní zátěže. Jejich působnost je zejména ve vykonávacím řízení (exekuce).

 

• 2. Advokáti

Právní poměry advokátů jsou upraveny zákonem o advokacii. Advokacie je svobodné právnické povolání, advokáti jsou soukromými osobami poskytujícími právní služby. Pod tím je třeba si představit především udělování právních porad, sepisování listin, zvláště smluv, zpracování právních rozborů, dále pak zejména zastupování fyzických i právnických osob v řízení před soudy a jinými orgány, obhajoba obviněných a obžalovaných v trestním řízení, kde má advokát nezastupitelné místo. Jestliže v občanském soudním řízení je advokát jedním z těch, kteří mohou účastníka řízení zastupovat (zde se neužívá pojmu obhájce), pak v trestním řízení může, a někdy dokonce musí jako obhájce vystupovat výlučně advokát.

Jde o povolání svým způsobem výlučné v tom, že právní služby, jak jsou vymezeny výše, a jsou-li prováděny soustavně a za úplatu, mohou vykonávat právě jen a pouze advokáti.  Výjimky z tohoto pravidla jsou zákonem povoleny jen pro notáře, patentové zástupce a daňové poradce.

Advokát je při poskytování právních služeb nezávislý. Vázán je pouze právními předpisy, které nesmí porušovat ani na příkaz svého klienta. Jinak je ovšem povinen chránit a prosazovat práva a oprávněné zájmy klienta a řídit se jeho pokyny. Právní pomoc je povinen poskytnout, ovšem jsou stanoveny i výjimky, kdy takovou pomoc může a v některých případech i musí odmítnout. Za poskytnuté právní služby náleží advokátovi odměna podle tarifu, který je stanoven zákonem.

Advokátem se stane ten, kdo je zapsán do seznamu advokátů vedeném Českou advokátní komorou po splnění zákonem stanovených podmínek (jednou z nich je samozřejmě vysokoškolské vzdělání).

 

• 3. Notáři

Postavení notářů je upraveno zákonem o notářích a jejich činnosti (notářský řád). Notáři poskytují právní službu, jejímž posláním je zejména předcházení sporům. Jde o nestátní instituci, neboť i notář je soukromá osoba. Je však státem jmenován a pověřen notářským úřadem. Nepobírá od státu plat a má postavení svobodného právnického povolání.

Notářem může být pouze fyzická osoba, která dosáhla vysokoškolského právnického vzdělání a složila předepsanou notářskou zkoušku. Ministr spravedlnosti zřizuje notářské úřady a ustanovuje do nich notáře. Ti vykonávají činnost vymezenou zákonem, a to především sepisování veřejných listin o právních úkonech, např. smlouvy kupní a darovací, závěti, zakladatelské listiny obchodních společností. Dále jejich činnost spočívá v osvědčování právně významných skutečností a prohlášení, např. výsledků soutěží, průběhu valných hromad společností, osvědčení o tom, že je někdo naživu atp. a dále také přijímání závětí do úschovy. Notář může také poskytovat právní porady, v omezeném rozsahu zastupovat fyzické i právnické osoby a sepisovat listiny (při výkonu těchto pravomocí se jeho činnost podobá advokacii.)

Významnou funkci zastává notář jako soudní komisař v řízení dědictví. Ač soukromá osoba, je obligatorně (povinně) v každém řízení o dědictví pověřen soudem, aby za odměnu provedl úkon v tomto řízení. Úkony, které notář provede v řízení o dědictví, se pak považují za úkony soudu. Notář tedy prakticky provede celé řízení dědictví a na závěr připraví všechny potřebné podklady pro vydání soudního rozhodnutí, jímž bude dědické řízení skončeno, dokonce připraví i návrh tohoto rozhodnutí a předloží jej soudu, kterým byl pověřen funkcí soudního komisaře. Soud pak rozhodne o odměně notáře, kterou však platí nikoli stát, ale dědicové.

Všichni notáři jsou sdruženi v notářské komoře. Jde o samosprávný orgán, který reprezentuje a zastupuje notáře ve vztahu ke státním orgánům a k veřejnosti a hájí jejich zájmy.

Líbí se vám naše stránky? Podělte se o ně s kamarády.

---

Sdílet na Facebooku

---