Kdo a jak se podílí na výkonu spravedlnosti v ČR

Stránky: 1 2 3 4 5

Výkon spravedlnosti v České republice zajišťují nezávislé soudy za účasti dalších subjektů, např. advokátů, notářů, státních zastupitelství apod.. Je to poměrně velký a finančně náročný kolos. Jak tento kolos funguje se dovíte v tomto článku.

I. Jaké máme soudy a co dělají?

Soudní soustavu v České republice tvoří okresní soudy (v hlavním městě Praha nazývané obvodní soudy, na území města Brno městský soud), krajské soudy v Praze, Plzni, Českých Budějovicích, Hradci Králové, Ústí nad Labem, Brně a Ostravě a Městský soud v Praze, dále vrchní soudy v Praze a Olomouci a Nejvyšší soud v Brně.

Sídla a obvody soudů stanoví zákon, kterým také může být zřízen okresní nebo krajský soud pro vyřizování určitého druhu z obvodu jednoho nebo několika okresních nebo krajských soudů a určen jejich název, případně určeno, že věci určitého druhu z obvodu několika soudů bude vyřizovat jeden okresní soud. Kromě toho může ministr spravedlnosti vyhláškou zřizovat v obvodu okresního nebo krajského soudu jeho pobočky.

Jednotlivé soudy mají svou působnost rozdělenu podle pravidel o věcné a místní příslušnosti. Nikdo přitom nesmí být odňat svému zákonnému soudci, přičemž příslušnost soudu a soudce stanoví zákon. Věcná příslušnost stanoví, který druh soudu (např. zda okresní nebo krajský) se bude zabývat věcmi určitého druhu, navíc zda v prvním stupni nebo jako soud odvolací. Místní příslušnost pak určí, který konkrétní soud bude tu či onu věc projednávat. Pravidla v tomto směru stanoví občanský soudní řád, trestní řád a některé další předpisy.

Okresní soudy jsou zásadně věcně příslušné pro řízení ve většině občanskoprávních (též exekučních, péče o nezletilé) i  trestních věcí v prvním stupni. Jejich místní příslušnost je stanovena různě podle typů řízení (např. bydliště, sídlo – místo podnikání žalovaného, umístění nemovitosti, bydliště manželů nebo jejich nezletilého dítěte před rozvodem, místo spáchání trestného činu apod.)

V podstatně omezenějším okruhu věcí konají řízení v prvním stupni krajské soudy. Je tomu tak zpravidla tehdy, jde-li o případy typicky skutkově nebo právně složitější, vyžadující hlubší zkušenost a specializaci soudců. V civilním řízení jsou to např. spory týkající se ochrany osobnosti, práv autorských, určení nezákonnosti stávky, věci obchodního rejstříku, konkurzu a vyrovnání, spory týkající se nekalé soutěže, směnek a šeků, práva obchodních společností apod. V trestním řízení projednávají krajské soudy nejzávažnější trestné činy, zpravidla tehdy, je-li dolní hranice trestní sazby nejméně pět let. Patří sem např. vraždy, těžší případy loupeží, znásilnění a majetkové trestné činy, jimiž byla způsobena škoda velkého rozsahu. 

Krajské soudy jsou typicky soudy odvolacími, tzn. rozhodují o odvoláních proti rozsudkům okresních soudů, jako soudy druhého stupně, a to zásadně konečně. Krajské soudy působí dále ve správním soudnictví prakticky ve většině případů přezkumu rozhodnutí ve veřejné správě.

Vrchní soudy jsou zejména soudy odvolacími proti rozhodnutím krajských soudů v jejich obvodu, kde tyto soudy rozhodovaly v prvním stupni. Ve správním soudnictví působí při přezkumu rozhodnutí ústředních správních úřadů (ministerstev a dalších) s některými výjimkami.

Nejvyšší soud je nejvyšším soudním orgánem a vrcholem soudní soustavy ve věcech patřících do působnosti soudů s výjimkou záležitostí, o nichž rozhoduje Ústavní soud nebo Nejvyšší správní soud. Vlastní rozhodovací činností zajišťuje Nejvyšší soud především zákonnost rozhodování soudů nižších stupňů s tím, že rozhoduje o mimořádných opravných prostředcích (dovolání v civilním řízení a stížnosti pro porušení zákona v řízení trestním.) V zájmu jednotného rozhodování soudů dále Nejvyšší soud zaujímá stanoviska k výkladu zákonů a jiných právních předpisů, jestliže některá otázka vyžaduje sjednocení výkladu, zejména došlo-li při jejím řešení k rozdílným rozhodnutím soudů nižších stupňů. Nejvyšší soud má i řadu dalších kompetencí vyplývajících z jeho postavení.

 

II. Které osoby se podílejí na výkonu spravedlnosti?

• 1. Soudci, přísedící a další zaměstnanci soudu.

Soudní moc vykonávají jménem republiky nezávislí soudci. Funkci soudce může vykonávat bezúhonný občan, který má ukončené vysokoškolské právnické vzdělání, vykonal přípravnou službu justičního čekatele a úspěšně v jejím závěru složil justiční zkoušku, dosáhl věku 25 let a jeho zkušenosti a morální vlastnosti dávají záruku, že bude soudcovskou funkci řádně vykonávat. Musí splňovat ještě některé další předpoklady. Soudce je do své funkce jmenován prezidentem republiky bez časového omezení, své funkce se ujímá složením slibu a bez vlastního souhlasu je zásadně nepřeložitelný a neodvolatelný. Výjimky stanoví zákon: patří mezi ně zejména možnost soudce odvolat z funkce či přeložit rozhodnutím kárného soudu.

Líbí se vám naše stránky? Podělte se o ně s kamarády.

---

Sdílet na Facebooku

---