Poškozený, kterému trestným činem vznikla škoda, má právo na náhradu této škody pachatelem trestného činu. Musí jít o škodu vyčíslitelnou v penězích, tedy nejčastěji o škodu na majetku nebo na životě či zdraví. Požadavek na náhradu škody může poškozený uplatnit v trestním řízení.
V jednodušších případech může soud rozhodnout o obžalobě bez nařízení hlavního líčení takzvaným trestním příkazem, který se doručí zúčastněným stranám (obviněnému, státnímu zástupci a poškozenému) pouze v písemné podobě.
Trestní oznámení může podat kdokoliv, nemusí to být jen osoba poškozená trestným činem. Trestní oznámení lze podat ústně do protokolu buď přímo na služebně Policie ČR či na státním zastupitelství. Podat jej můžete i písemně poté, co si ho v klidu sepíšete.
Odsouzený, který je ve výkonu trestu odnětí svobody může po uplynutí stanovené části trestu žádat o podmíněné propuštění.
Soud je při komunikaci s veřejností úřad jako každý jiný a mívá občas poměrně složitou organizaci. Když se pak člověk chce s úřadem domluvit, bývá to někdy těžké, protože ne vždy se obyčejný člověk umí obrátit na toho správného úředníka tím správným způsobem. Tento článek vám má ve stručnosti pomoci při písemném a telefonickém styku se soudy.
V některých případech může obviněný předejít svému odsouzení projevením účinné lítosti. Kromě obecně vymezených podmínek účinné lítosti se jedná zejména o zvláštní případy, kdy obviněný může ještě před vynesením rozsudku soudu prvního stupně zaplatit své dluhy, které jsou důvodem jeho trestního stíhání, a tím odvrátit své odsouzení.
© 2006-2025 www.trestni-rizeni.com Všechna práva vyhrazena. Získané informace lze použít jen s uvedením odkazu na www.trestni-rizeni.com
