Je-li vedeno trestní řízení pro přečin (tedy pro úmyslný trestný čin, za který lze lze uložit trest odnětí svobody na dobu nepřevyšující 5 let, nebo pro jakýkoliv nedbalostní trestný čin), lze podmíněně zastavit trestní stíhání, jestliže obviněný se k trestné činnosti v plném rozsahu doznal a nahradil škodu, kterou způsobil případně učinil jednoznačná opatření k náhradě škody (např. uzavřel dohodu s poškozeným o splácení škody).
Domácí vězení je relativně novým trestem, soudy ho mohou ukládat obviněným teprve od účinnosti nového trestního zákoníku, tedy od 1. ledna 2010. Trestní zákoník považuje v rámci systému všech trestů trest domácího vězení za druhý nejpřísnější po trestu odnětí svobody.
Rejstřík trestů je rozpočtová organizace, podléhající Ministerstvu spravedlnosti ČR. Jedná se tedy o úřad, obecně se ale rejstříkem trestů rozumí evidence skutečností významných pro trestní řízení, vztahujících se ke konkrétní osobě.
Nasvědčují-li zjištěné okolnosti tomu, že svědku nebo osobě jemu blízké v souvislosti s podáním svědectví hrozí újma na zdraví nebo jiné vážné nebezpečí porušení jejich základních práv, a nelze-li ochranu svědka zajistit jiným způsobem, učiní soud, příp. jiný orgán činný v trestním řízení potřebná opatření k utajení svědka.
Trestný není jen dokončený trestný čin, ale trestně odpovědný je i pachatel, který se o trestný čin pouze pokusil, avšak k dokončení činu nedošlo. Při pokusu o trestný čin se přitom ukládá trest v rámci stejné trestní sazby jako u dokonaného trestného činu. Jednání pachatele, který např. střílel po někom v úmyslu ho zabít, ale netrefil se, je z hlediska trestní odpovědnosti posuzováno stejně, jako kdyby se mu trefit podařilo.