Mladistvý je zvláštní označení obviněného, kterému je více než 15 let, ale ještě nedosáhl věku 18 let. Takový obviněný musí mít vždy obhájce. Orgány činné v trestním řízení nesmějí poskytovat informace, které by mohly vést k odhalení identity takového obviněného. Trestního řízení se účastní i orgán pověřený péčí o mládež (zpravidla odbor sociálních věcí příslušného městského úřadu). V případě odsouzení se mu ukládá poloviční trest (u mladistvých se trest nazývá trestním opatřením), než jaký je ukládán dospělému pachateli.
Při rozhodování o vině či nevině obžalovaného rozhoduje soud na základě důkazů, které byly v dané trestní věci provedeny. Na veřejnosti se občas objevují spekulace o tom, co může a co nemůže sloužit jako důkaz v trestním řízení. Tyto dohady jsou zcela zbytečné, neboť za důkaz může sloužit vše, co může přispět k objasnění věci.
O vině a trestu může podle článku 90 Ústavy České republiky rozhodovat jedině soud. Stejně tak tuto skutečnost deklaruje i článek 40 Listiny základních práv a svobod. Tyto dva základní právní předpisy vylučují, že by o vině či trestu mohl rozhodovat někdo jiný, např. policie, státní zástupce, či jiný státní orgán. Toto ustanovení zároveň zaručuje obviněnému právo na spravedlivý proces před nezávislým soudem.
Trestní řád přesně vymezuje, které soudy jsou příslušné k projednání obžalob v trestních věcech. V prvním stupni o podaných obžalobách rozhodují jen okresní nebo krajské soudy.
Orgány činné v trestním řízení jsou Policie České republiky, státní zastupitelství a soud. Každý z těchto orgánů má jasně vymezenou působnost v různých stádiích trestního řízení.
Obžaloba je rozhodnutí státního zástupce, kterým staví obviněného před soud. Znamená to, že státní zástupce po shromažďování důkazů policií v tzv. přípravném řízení dospěl k závěru, že je dáno důvodné podezření, že obviněný se opravdu dopustil trestné činnosti a proto na něho podává obžalobu.
