Promlčením, tedy uplynutím promlčecí doby, zaniká trestnost činu . Délka promlčecí doby je závislá na výši trestní sazby konkrétního trestného činu a činí dvacet let, patnáct let, pět let nebo tři roky. Platí, že čím závažnější trestný čin, tím delší zkušební doba. Některé zvlášť závažné trestné činy se však nepromlčují nikdy.
Je-li vedeno trestní řízení pro přečin (tedy pro úmyslný trestný čin, za který lze lze uložit trest odnětí svobody na dobu nepřevyšující 5 let, nebo pro jakýkoliv nedbalostní trestný čin), lze podmíněně zastavit trestní stíhání, jestliže obviněný se k trestné činnosti v plném rozsahu doznal a nahradil škodu, kterou způsobil případně učinil jednoznačná opatření k náhradě škody (např. uzavřel dohodu s poškozeným o splácení škody).
Domácí vězení je relativně novým trestem, soudy ho mohou ukládat obviněným teprve od účinnosti nového trestního zákoníku, tedy od 1. ledna 2010. Trestní zákoník považuje v rámci systému všech trestů trest domácího vězení za druhý nejpřísnější po trestu odnětí svobody.
Zákaz činnosti je trest, který se ukládá za trestné činy, jichž se pachatel dopustil v souvislosti s výkonem nějaké činnosti, pro kterou je třeba zvláštní způsobilost nebo oprávnění. Nejčastěji je ukládán tento trest jako zákaz řízení motorových vozidel (u trestné činnosti v dopravě),
Rejstřík trestů je rozpočtová organizace, podléhající Ministerstvu spravedlnosti ČR. Jedná se tedy o úřad, obecně se ale rejstříkem trestů rozumí evidence skutečností významných pro trestní řízení, vztahujících se ke konkrétní osobě.