Od 1. ledna 2010 vstoupil v účinnost úplně nový trestní zákoník (zákon číslo 40/2009 Sb.). Na tuto skutečnost samozřejmě musejí reagovat i naše stránky, a proto postupně přineseme přehled těch nejzásadnějších změn. V tomto článku se zaměříme na problematiku trestů.
Nový trestní zákoník zná všechny tresty tak, jak jsou obsaženy v dosavadním trestním zákoně z roku 1961, který platil do konce roku 2009, a přidává k nim dva tresty nové. Konkrétně se jedná o trest domácího vězení a trest zákazu vstupu na sportovní, kulturní a jiné společenské akce.
Obecně prospěšné práce jsou jedním z alternativních trestů. Lze jej uložit pachateli úmyslného trestného činu, na který zákon stanoví trest odnětí svobody nepřevyšující 5 let nebo pachateli nedbalostního trestného činu. Trest se ukládá v rozpětí od 50 do 300 hodin (podle starého trestního zákona účinného do 31.12. 2009 v rozpětí od 50 do 400 hodin) v závislosti na závažnosti trestného činu a osobě pachatele.
Nutná obrana je nejdiskutovanější z okolností vylučujících protiprávnost. Zjednodušeně řečeno, ten kdo se dopustí činu jinak trestného, není za takové jednání trestně odpovědný, pokud se ho dopustil v nutné obraně.
Kauce (z latinského cautio – záruka) je obecně vžitým pojmem. Trestní řád pojem kauce nepoužívá, hovoří o peněžité záruce. Ta se použije tehdy,pokud sice jsou dány důvody vazby obviněného, ale vzhledem k osobě obviněného lze dostatečně důvodně předpokládat, že vazba může být nahrazena právě složením přiměřené peněžní částky.
Jsou-li obviněný a poškozený v bližším příbuzenském poměru, lze trestní stíhání pro zákonem vymezené trestné činy zahájit nebo v něm pokračovat jen se souhlasem poškozeného. Pokud poškozený souhlas nedá nebo jej vezme zpět, je trestní stíhání pro daný trestný čin navždy vyloučeno, tzn. poškozený si to nemůže dodatečně rozmyslet a svůj souhlas poskytnout.
