Každý, kdo vykonává trest odnětí svobody, může být za splnění zákonných podmínek po vykonání určité části uloženého trestu podmíněně propuštěn. Žádost může podat sám odsouzený, státní zástupce nebo ředitel věznice, případně soud může rozhodnout i bez návrhu. Návrh může podat též zájmové sdružení občanů, pokud zároveň nabídne záruku za dovršení nápravy odsouzeného. Soud rozhoduje ve veřejném zasedání.
V případech, kdy je zákaz řízení vysloven soudem, lze po polovině trestu zákazu činnosti požádat o podmíněné upuštění od výkonu zbytku trestu zákazu řízení motorových vozidel. K této žádosti není třeba přikládat doklady, týkající se odborné či zdravotní způsobilosti.
V médiích se čas od času objeví zpráva o tom, že některého obviněného se podařilo usvědčit díky korunnímu svědkovi. Pojem korunní svědek české trestní právo nezná, je to v podstatě zjednodušující pojem používaný novináři. Ve skutečnosti je za korunního svědka označována osoba, o které trestní zákoník a trestní řád hovoří jako o spolupracujícím obviněném.
Poměrně často se stává, že obžalovaný je rozsudkem uznán vinným spácháním více trestných činů. Více trestných činů se pachatel může dopustit jedním jednáním (např. řídí auto v době zákazu činnosti a navíc opilý – trestné činy maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání a ohrožení pod vlivem návykové látky) – tzv. jednočinný souběh, nebo více jednáními (např. při uzavírání smlouvy o úvěru předloží falešné potvrzení o zaměstnání a poté ukradne sousedovi auto – trestné činy úvěrového podvodu a krádeže) – tzv. vícečinný souběh. Pokud mezi jednotlivými trestnými činy není odsouzení obžalovaného za jiný trestný čin, lze mu uložit pouze jeden trest.
Recidiva v obecném slova smyslu znamená opakování určitého jevu či určitého chování. V oblasti trestního práva se recidivou rozumí opakované páchání trestné činnosti přes předchozí odsouzení. Recidivistou je tedy pachatel, který se znovu dopustí trestného činu, ačkoliv již v minulosti byl pro trestný čin odsouzen.
Jedná se o jednu ze základních zásad trestního řízení. Podle ní se na každého, kdo dosud nebyl v konkrétní kauze pravomocně odsouzen za trestný čin, hledí jako na nevinného. To platí i v případě, že proti konkrétní osobě již bylo zahájeno trestní řízení a dokonce i v případě, že ve věci již byl vynesen odsuzující rozsudek, který ale ještě nenabyl právní moci, protože proti němu bylo podáno odvolání.