Úřední osoba (veřejný činitel)

Změny od 1.1.2010 – nový trestní zákoník

Trestní zákon zná několik skutkových podstat trestných činů, které buď směřují proti veřejnému činiteli nebo které naopak mohou spáchat veřejní činitelé.

Podle trestního zákona je veřejným činitelem 

Obžaloba

Obžaloba je rozhodnutí státního zástupce, kterým staví obviněného před soud. Znamená to, že státní zástupce po shromažďování důkazů policií v tzv. přípravném řízení dospěl k závěru, že je dáno důvodné podezření, že obviněný se opravdu dopustil trestné činnosti a proto na něho podává obžalobu.

Vazba

Vazba slouží k zajištění obviněného tím, že jej omezí na svobodě umístěním ve vazební věznici. Vazba v trestním řízení není povinná, a to ani u těch nejzávažnějších trestných činů. Závažnost trestného činu není kriteriem pro rozhodnutí o vazbě.

Typy věznic

Trest odnětí svobody se vykonává v příslušné věznici. Trestní zákon rozlišuje čtyři typy věznic:

• s dohledem,
• s dozorem,
• s ostrahou
• se zvýšenou ostrahou.

O tom, do kterého typu věznice bude odsouzený zařazen rozhoduje soud již v odsuzujícím rozsudku. 

Zajímalo by mne více podrobněji, jak je to s výmazem z rejstříku trestů

Dobrý den, zajímalo by mě, jak je to obecně s výmazy z rejstříků trestů (vlastně jejich filosofie). Tady v otázkách a odpovědích nacházím jen konkrétní dotazy, ale mě by zajímalo jak je to povšechně: je-li možný výmaz ve všech případech, nebo se zápisu člověk nemusí zbavit nadosmrti, i když vede spořádaný život? Nakonec mě ale jeden konkrétní případ napadl: jak by to bylo s člověkem, který by byl dejme tomu odsouzen za ublížení na zdraví s následkem smrti ve rvačce dejme tomu na pět let nepodmíněně, po třech letech by byl pro dobré chování podmínečně propuštěn a chtěl by si založit živnost, má vůbec takovou možnost, pokud ano, za jakých podmínek? Děkuji.

Na vaši otázku naleznete ve stručnosti odpověď v článku Zahlazení odsouzení. Když už vás ale skutečně zajímá filosofie výmazů z rejstříku trestů, pokusíme se odpovědět poněkud podrobněji. 

Osoba blízká

Trestní řád pro některé účely ukládá orgánům činným v trestním řízení zkoumat vztah obviněného a další konkrétní osoby, která je na trestním řízení nějakým způsobem zúčastněna. Je-li taková osoba ve vztahu k obviněnému osobou blízkou, může to mít např. vliv na samotnou existenci trestního stíhání nebo na možnost odmítnout svědeckou výpověď.