Stručný průvodce novináře soudní terminologií

Stručný průvodce novináře soudní terminologií
Sestavil Mgr. Michal Strnad, tiskový mluvčí Krajského soudu v Hradci Králové

Úvodem

Jazyk právníků je povětšinou nesrozumitelný a uchu protivný. Libuje si v přehršli podstatných jmen a nezná synonyma. Používá dlouhá souvětí s vnořenými vedlejšími větami, ve kterých se laik posléze utopí. Takto je alespoň právničtina vnímána veřejností. Každý  žurnalista potom bere za svoji svatou povinnost předat čtenáři příběhy ze soudní síně v co nejsrozumitelnější podobě, má to často za následek zmatení pojmů a následně i čtenáře samotného. Vina však rozhodně neleží jen na bedrech zástupců médií. Naopak, hledejme ji stejnou měrou také u soudů a jejich reprezentantů, kteří rezignují na srozumitelné vyjadřování a tu z exhibicionismu, tu z nedostatku komunikačních dovedností popírají, že i právnická čeština je jen češtinou, a tedy nám všem společným mateřským jazykem.

Platí, že každý má znát právo a že neznalost zákona neomlouvá. Něco člověk pochytí ve škole, něco z každodenní zkušenosti, velký vliv na utváření právního vědomí ale mají média. Ačkoliv mnozí argumentují tím, že není úkolem tisku a televize vychovávat či dokonce vzdělávat čtenáře a diváka, nemění to nic na skutečnosti, že média právní vědomí aktivně vytvářejí a stejně tak deformují v případě, že neopatrně manipulují s právní terminologií. Ta je, stejně jako u jiných oborů, poměrně striktní. Nemá-li dojít k matení veřejnosti, je třeba nazývat věci jejich pravými jmény. To platí ve všech oborech: srdce je prostě srdcem a stejně tak není třeba vymýšlet synonyma či novotvary pro podvěsek mozkový, strnada zahradního nebo planetu.

Tento stručný slovníček nemá jinou ambici, než přiblížit Vám, zástupcům médií, srozumitelnou formou právní terminologii a usnadnit tak nelehkou práci při komentování soudní činnosti. Pevně doufám, že Vám prokáže cennou službu, nejlépe za podpory tiskových mluvčích jednotlivých soudů, kteří Vám ochotně poskytnou všechny důležité informace ve stručné a srozumitelné podobě.

Tato drobná pomůcka rozhodně není dokonalá, proto rád uvítám Vaše připomínky a náměty na e-mailové adrese pravnictina at gmail.com

Michal Strnad

Obsah

advokát
dovolání
Evropský soud pro lidská práva
Evropský soudní dvůr
firma
hlavní líčení
jednání
legislativa, legislativní
nápad
návrh
nemajetková újma
občanský soudní řád
občanský zákoník
obecný zmocněnec
obviněný
obžaloba
obžalovaný
odnětí svobody
odročení
odsouzený
odvolání
ochrana osobnosti
ochranné opatření
opravné prostředky
orgány činné v trestním řízení
platnost (x účinnost)
právní zástupce
právník
procesní předpisy
předseda soudu
přísedící
rozhodnutí
rozsudek
řízení občanskoprávní
řízení soudní
řízení trestní
samosoudce
senát soudní
soudce
soudní řád správní
soudy
státní zástupce
stížnost
svědek
škoda
trest
trestní řád
trestní zákon
trestný čin
účastník (x strana)
usnesení
Ústavní soud
ústavní stížnost
vazba
zamítnutí (x odmítnutí)
zcizení
znalec soudní
žaloba
žalobce
žalovaný

Ochranné opatření

ochranné opatření

Ochranné opatření je možné uložit v trestním řízení, a to přímo v rozsudku. Ochranná opatření jsou celkem tři: ochranné léčení, ochranná výchova (u mladistvých) a zabrání věci (nebo jiné majetkové hodnoty).

Synonyma:

nejsou

Použití:

Soud obžalovanému uložil kromě trestu také ochranné opatření- musí se podrobit ústavnímu protialkoholickému léčení.
 

Orgány činné v trestním řízení

orgány činné v trestním řízení

Orgány činnými v trestním řízení jsou jednak policie (ve fázi vyšetřování trestné činnosti), jednak státní zástupce (dozoruje vyšetřování a reprezentuje obžalobu v řízení před soudem) a také soud (který rozhoduje o vině a trestu).

Synonyma:

nejsou, lze použít některý ze shora uvedených užších termínů

Použití:

Orgány činné v trestním řízení postupují tak, aby byla trestná činnost řádně objasněna.

Hlavní líčení

hlavní líčení

Hlavní líčení je fáze trestního řízení, kdy je věc veřejně projednávána před soudem. Odpovídá výrazu jednání používanému v občanskoprávním řízení. Hlavní líčení začíná přečtením obžaloby. Poté soud provádí potřebné důkazy (např. vyslýchá svědky, čte listiny). Hlavní líčení je obvykle ukončeno vynesením rozsudku – buď rozsudku odsuzujícího (obžalovaný je vinen) nebo zprošťujícího (obžalovaný se zprošťuje obžaloby). Obžalovaný může být (a v některých případech musí) při hlavním líčení zastoupen obhájcem. Stranu obžaloby zastupuje státní zástupce. Pokud není možné ukončit hlavní líčení v jediný den, je možné je odročit.

Synonyma:

jednání

Použití:

Soud vyslechl během desetidenního hlavního líčení na třicet svědků. U krajského soudu dnes začne hlavní líčení s Josefem Novákem, kterého obžaloba viní z rozsáhlých podvodů.
 

Odročení

odročení

Pokud není možné soudní jednání (v občanskoprávní věci) nebo hlavní líčení (v trestní věci) ukončit v jediný den, je možné je odročit na další termín, kdy se bude v jednání/líčení pokračovat.

Synonyma:

určení nového termínu, odložení jednání, pokračování v jednání

Použití:

Hlavní líčení bylo odročeno na následující týden. V řízení bude třeba vypracovat znalecký posudek, proto soud jednání odročil na neurčito.
 

Senát soudní

senát soudní

Soudní senát je tvořen buď soudcem a přísedícími, nebo jen soudci. Viz též samosoudce, přísedící.

Synonyma:

nejsou

Použití:

Závažnou trestnou činnost projednává soud v senátu; přísedící mohou předsedu senátu přehlasovat.