Jde vlastně o někdejšího prokurátora. Státní zástupce je jedním z orgánů činných v trestním řízení. Vykonává dozor nad policií při vyšetřování trestné činnosti a má-li o trestné činnosti obviněného dostatek podkladů, podává na něj k soudu obžalobu. Při hlavním líčení je jeho úkolem prokázat vinu obžalovaného.
Synonyma:
nejsou, ve smyslu strany trestního řízení lze použít výrazu obžaloba
Použití:
Státní zástupce poukázal ve své závěrečné řeči na úplné přiznání obžalovaného a navrhl, aby mu soud uložil trest odnětí svobody při dolní hranici zákonné sazby.
Soudní řád správní (zákon č. 150/2002 Sb.) je procesním předpisem, podle kterého probíhají řízení ve správním soudnictví. Nejčastěji jde o žaloby proti rozhodnutí správních orgánů (například finančních úřadů), ale podle tohoto zákona lze žalovat i nečinnost správních orgánů, bránit se jejich nezákonným zásahům nebo podávat žaloby ve věcech volebních či politických stran. Podle soudního řádu správního rozhodují o žalobách krajské soudy, nestanoví-li zákon jinak (například o rozpuštění politické strany rozhoduje Nejvyšší správní soud). Opravným prostředkem proti rozhodnutí krajského soudu je kasační stížnost, kterou projednává Nejvyšší správní soud.
Synonyma:
nejsou, lze použít obecnějšího výrazu procesní předpis, procesní norma, nebo zavedené zkratky s.ř.s.
Použití:
Podle soudního řádu správního je proti rozsudku krajského soudu přípustná kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu.
Rozhodnutí soudu může mít různou podobu: v občanskoprávních věcech to je usnesení, rozsudek nebo platební rozkaz, v trestních věcech rovněž usnesení a rozsudek a dále trestní příkaz. Ústavní soud rozhoduje nálezem (ve věci samé) nebo usnesením. Rozhodnutí má vždy výrokovou část (tam se dozvídáme, jak soud rozhodl) a většinou též odůvodnění (proč tak rozhodl). Na závěr je uvedeno poučení o opravných prostředcích. Některá rozhodnutí je třeba vyhotovit písemně (rozsudky), jiná se pouze vyhlašují (usnesení, jimiž se upravuje průběh řízení). Rozhodnutí je možné vynést, učinit, vydat a také přijmout.
Synonyma:
nejsou, lze použít konkrétní typ rozhodnutí
Použití:
Kromě odsuzujících rozsudků soudy vydávají v trestních věcech denně stovky dílčích rozhodnutí.
Obžalovaným je ten, kdo stojí před soudem na základě podané obžaloby. Jde tedy o stranu trestního řízení. Obžalovaný může mít (a v některých případech dokonce musí) obhájce, kterým může být pouze advokát. Pokud řízení neskončí některým z méně častých způsobů, vyslechne si obžalovaný v závěru hlavního líčení rozsudek, který jej buď zprostí obžaloby, nebo naopak uzná vinným a současně uloží trest.
Synonyma:
nejsou, ale lze použít slovo obviněný, což je obecnější termín
Použití:
Obžalovaný se k soudu nedostavil a skrývá se, trestní řízení je tedy vedeno proti uprchlému. Obžalovanému byl za drobné krádeže uložen trest sta hodin obecně prospěšných prací.
Dovolání je tzv. mimořádným opravným prostředkem. Lze jím napadnout některá již pravomocná rozhodnutí (odvolacího soudu). To platí jak pro řízení občanskoprávní tak pro řízení trestní. O dovolání rozhoduje Nejvyšší soud. Nutno podotknout, že mimořádnost tohoto opravného prostředku spočívá mimo jiné právě v tom, že jím nelze napadnout každé rozhodnutí odvolacího soudu; možnost podat dovolání je procesními předpisy značně zúžena. Obecně platí, že v dovolacím řízení musí být dovolatel zastoupen advokátem.
Synonyma:
nejsou
Použití:
Žalovaný se domnívá, že řízení u obou soudů trpělo procesními vadami, proto podal proti rozsudku krajského soudu dovolání. Nejvyšší soud velkou část dovolání odmítá.
Soudcem může být jmenován bezúhonný občan, pokud má právnické vzdělání, složil odbornou zkoušku, má za sebou požadovanou praxi a dosáhl věku nejméně třiceti let.
Synonyma:
nejsou (pozn.: slovo arbitr znamená rozhodce a to je osoba od soudce značně odlišná)
Použití:
Soudce rozhodl o vzetí obviněného do vazby. Všichni dosavadní soudci museli být na počátku devadesátých let do funkce znovu jmenováni.
