Trestní zákon stanoví nejen to, co je trestným činem, ale i to, jaký trest je možné uložit. České trestní právo zná následující tresty: odnětí svobody, obecně prospěšné práce, ztrátu čestných titulů a vyznamenání, ztrátu vojenské hodnosti, zákaz činnosti, propadnutí majetku, peněžitý trest, propadnutí věci nebo jiné majetkové hodnoty, vyhoštění a zákaz pobytu. Výjimečným trestem je trest odnětí svobody na 15 až 25 let, nebo trest odnětí svobody na doživotí. Trest odnětí svobody znamená, že odsouzený stráví nějaký čas za mřížemi. Není to totéž co vazba. Zatímco trest se vykonává až po právní moci odsuzujícího rozsudku, vazba slouží k zajištění obviněného do té doby než bude odsouzen, a to v případě důvodného podezření, že by se obviněný trestnímu stíhání vyhýbal, že by působil na dosud vyslechnuté svědky, nebo by se dál dopouštěl trestné činnosti. Česká republika dostála závazkům plynoucím z mezinárodních dohod a na počátku devadesátých let zrušila trest smrti.
Synonyma:
sankce, potrestání
Použití:
Obžalovanému byl uložen trest obecně prospěšných prací. Je to mírný trest.
Řízení o ochraně osobnosti je velmi specifické. Je osobnosti založeno na tom, že každý má právo na ochranu své osobnosti, zejména života a zdraví, občanské cti a lidské důstojnosti, soukromí, jména a projevů osobní povahy. Každá fyzická osoba se pak u soudu může domáhat toho, aby bylo upuštěno od neoprávněných zásah do práva na ochranu osobnosti, aby byly odstraněny následky těchto zásahů a aby jí bylo dáno přiměřené zadostiučinění. V případě, že by zadostiučinění (zejména omluva) nebyla dostatečná, může soud rozhodnout o náhradě nemajetkové újmy v penězích. Nemajetková újma se v právnickém jazyce liší od škody. Jde vlastně o jakési „duševní bolestné“ za to, že byla neoprávněným zásahem snížena důstojnost osoby nebo její vážnost ve společnosti. Řízení o ochranu osobnosti je jedním z druhů občanskoprávního řízení.
Synonyma:
ochrana soukromí, ochrana důstojnosti
Použití:
Herečka se po zveřejnění soukromých fotografií domáhá ochrany osobnosti.
Jde vlastně o někdejšího prokurátora. Státní zástupce je jedním z orgánů činných v trestním řízení. Vykonává dozor nad policií při vyšetřování trestné činnosti a má-li o trestné činnosti obviněného dostatek podkladů, podává na něj k soudu obžalobu. Při hlavním líčení je jeho úkolem prokázat vinu obžalovaného.
Synonyma:
nejsou, ve smyslu strany trestního řízení lze použít výrazu obžaloba
Použití:
Státní zástupce poukázal ve své závěrečné řeči na úplné přiznání obžalovaného a navrhl, aby mu soud uložil trest odnětí svobody při dolní hranici zákonné sazby.
Soudní řád správní (zákon č. 150/2002 Sb.) je procesním předpisem, podle kterého probíhají řízení ve správním soudnictví. Nejčastěji jde o žaloby proti rozhodnutí správních orgánů (například finančních úřadů), ale podle tohoto zákona lze žalovat i nečinnost správních orgánů, bránit se jejich nezákonným zásahům nebo podávat žaloby ve věcech volebních či politických stran. Podle soudního řádu správního rozhodují o žalobách krajské soudy, nestanoví-li zákon jinak (například o rozpuštění politické strany rozhoduje Nejvyšší správní soud). Opravným prostředkem proti rozhodnutí krajského soudu je kasační stížnost, kterou projednává Nejvyšší správní soud.
Synonyma:
nejsou, lze použít obecnějšího výrazu procesní předpis, procesní norma, nebo zavedené zkratky s.ř.s.
Použití:
Podle soudního řádu správního je proti rozsudku krajského soudu přípustná kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu.
Rozhodnutí soudu může mít různou podobu: v občanskoprávních věcech to je usnesení, rozsudek nebo platební rozkaz, v trestních věcech rovněž usnesení a rozsudek a dále trestní příkaz. Ústavní soud rozhoduje nálezem (ve věci samé) nebo usnesením. Rozhodnutí má vždy výrokovou část (tam se dozvídáme, jak soud rozhodl) a většinou též odůvodnění (proč tak rozhodl). Na závěr je uvedeno poučení o opravných prostředcích. Některá rozhodnutí je třeba vyhotovit písemně (rozsudky), jiná se pouze vyhlašují (usnesení, jimiž se upravuje průběh řízení). Rozhodnutí je možné vynést, učinit, vydat a také přijmout.
Synonyma:
nejsou, lze použít konkrétní typ rozhodnutí
Použití:
Kromě odsuzujících rozsudků soudy vydávají v trestních věcech denně stovky dílčích rozhodnutí.
Obžalovaným je ten, kdo stojí před soudem na základě podané obžaloby. Jde tedy o stranu trestního řízení. Obžalovaný může mít (a v některých případech dokonce musí) obhájce, kterým může být pouze advokát. Pokud řízení neskončí některým z méně častých způsobů, vyslechne si obžalovaný v závěru hlavního líčení rozsudek, který jej buď zprostí obžaloby, nebo naopak uzná vinným a současně uloží trest.
Synonyma:
nejsou, ale lze použít slovo obviněný, což je obecnější termín
Použití:
Obžalovaný se k soudu nedostavil a skrývá se, trestní řízení je tedy vedeno proti uprchlému. Obžalovanému byl za drobné krádeže uložen trest sta hodin obecně prospěšných prací.
