Občanský soudní řád (zákon č. 99/1963 Sb.) je procesním předpisem upravujícím vedení občanskoprávního řízení. Nalezneme zde vše o účastnících a jejich zástupcích, o žalobě, rozhodnutích a opravných prostředcích, a také o výkonu rozhodnutí. V trestních věcech se soudy řídí jiným předpisem – trestním řádem, ve věcech správního soudnictví potom soudním řádem správním.
Synonyma:
nejsou, lze použít obecnějšího výrazu procesní předpis, procesní norma, nebo zavedené zkratky o.s.ř.
Evropský soud pro lidská práva je evropským strážcem základních práv a tedy obdobou Ústavního soudu pro ČR. Jeho vznik je výsledkem iniciativy Rady Evropy, což je mezivládní organizace zaštiťující základní evropské hodnoty. V pravomoci soudu je řešit stížnosti na porušení evropské Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, kterou je většina evropských států (včetně ČR) vázána. Úmluva o lidských právech přitom upravuje řadu základních práv a svobod, např. právo na život, svobodu a osobní bezpečnost, na spravedlivý proces, náboženskou svobodu nebo svobodu projevu, zákaz mučení či diskriminace. V řízení o stížnosti rozhoduje Evropský soud pro lidská práva otázku, zda byla nebo nebyla signatářským státem porušena základní práva stěžovatele. Pokud zjistí, že se tak stalo, může stěžovateli přiznat přiměřené zadostiučinění. Soud sídlí ve Štrasburku. Odlišnou institucí je Evropský soudní dvůr coby nejvyšší soudní orgán Evropské unie.
Synonyma:
nejsou
Použití:
Vlastníci domů s regulovaným nájemným se obrátili se stížností na Evropský soud pro lidská práva; domnívají se totiž, že v České republice jsou porušovány základní principy vlastnického práva.
Podle obchodního zákoníku není firma nic jiného, než název, pod kterým je podnikatel zapsán v obchodním rejstříku, čili jeho obchodní jméno. U veřejnosti je však termín „firma“ hluboce zakořeněn jako synonymum pro obchodní společnost či pro podnik. Proto slýcháme, že „naše firma velmi dobře prosperuje“, „kupuju si auto na firmu“ nebo „naše firemní strategie je úspěšná“. Tyto významy jsou zažity tak hluboce, že nelze rozumně trvat na tom, co někteří považují za pouhý úlet zákonodárce, tedy na zúženém významu firma = obchodní jméno. Pokud však budeme právně hyperkorektní, musíme přistoupit na následující pravidla:
Synonyma:
obchodní jméno, název
Použití:
Firma nesmí být zaměnitelná se jménem jiného podnikatele. Používejte firmu korektně, tedy i s dovětkem o formě společnosti. V poslední době přibývá firem obsahujících internetovou doménu .cz.
Občanský zákoník je nejdůležitějším kodexem občanského práva. Najdeme zde úpravu právních úkonů a smluv, právní subjektivity osob a jejich zastoupení, věcných práv (vlastnictví, spoluvlastnictví, společné jmění manželů), dědění, závazků (jejich vzniku, změny a zániku), a jednotlivých smluv (kupní, o dílo, nájemní apod.). Současný občanský zákoník je zákonem č. 40/1964 Sb., ovšem ve znění spousty pozdějších novel. Ministerstvo spravedlnosti nyní pracuje na rekodifikaci občanského práva, jejímž výsledkem by měl být zákoník zbrusu nový.
Synonyma:
civilní kodex
Použití:
Právní úpravu dědictví nalezneme v občanském zákoníku, manželství je ale upraveno zákonem o rodině.
Soudy projednávají věc buď v senátech, nebo samosoudcem, tedy jediným soudcem. U okresních soudů většinu agendy řeší samosoudce, jen u hlavního líčení v závažnějších trestních věcech je tříčlenný senát složený ze soudce a dvou přísedících. Senát zasedá také v občanskoprávním řízení, pokud je projednáván pracovní spor. U krajských soudů samosoudce projednává věci občanskoprávní včetně obchodních, pokud rozhoduje v první instanci. Projednává-li se odvolání, zasedá soud v senátu tvořeném třemi soudci. Trestní věci v první instanci projednává krajský soud v tříčlenném senátu složeném stejně jako u okresního soudu ze soudce a dvou přísedících. Nejvyšší soudy zasedají v senátech, Ústavní soud potom rovněž v senátech nebo v plénu.
Synonyma:
soudce
Použití:
O žalobě rozhodoval samosoudce, o odvolání potom soudní senát.
Účastníkem občanskoprávního řízení (řízení ve správním soudnictví) je žalobce a žalovaný (kromě toho existuje též institut tzv. vedlejšího účastníka – osoby, která má zájem na výsledku řízení). Hovoří se též o straně žalující či žalované (na obou stranách může vystupovat jeden i více účastníků). Trestní řád používá namísto účastníka pojem strany řízení. Jsou jí státní zástupce, obžalovaný, poškozený a tzv. zúčastněná osoba (ten, jehož věc byla nebo má být zabrána). Termín strana se používá ve smluvním právu; takto jsou stranami kupní smlouvy prodávající a kupující, stranami darovací smlouvy dárce a obdarovaný.
Synonyma:
výrazy účastník i strana řízení lze užívat jako synonyma
Použití:
Odsuzující rozsudek není pravomocný, obě strany – státní zástupce i obžalovaný – podaly odvolání. Účastník může být v řízení zastoupen advokátem.
