Odročení

odročení

Pokud není možné soudní jednání (v občanskoprávní věci) nebo hlavní líčení (v trestní věci) ukončit v jediný den, je možné je odročit na další termín, kdy se bude v jednání/líčení pokračovat.

Synonyma:

určení nového termínu, odložení jednání, pokračování v jednání

Použití:

Hlavní líčení bylo odročeno na následující týden. V řízení bude třeba vypracovat znalecký posudek, proto soud jednání odročil na neurčito.
 

Platnost x účinnost

platnost (x účinnost)

Platnost a účinnost: dva pojmy, které se často zaměňují a pletou. Pokud je smlouva platná, znamená to, že byla řádně uzavřena, neboli není zde důvod neplatnosti. Takovou neplatnost může způsobit fakt, že smlouva nebyla uzavřena svobodně nebo vážně, je neurčitá nebo ji uzavřela osoba, která nebyla způsobilá k právním úkonům. Oproti tomu účinná je smlouva ode dne, který si účastníci dohodnou. Pokud takový den určen není, pak je smlouva účinná dnem uzavření. Pro příklad: nájemní smlouva byla řádně uzavřena 1.1. a strany se v ní dohodly, že nájemce začne byt užívat od 1.3. Platnost smlouvy tedy nastala 1.1., její účinnost 1.3. To samé platí i o platnosti a účinnosti právních předpisů. Pokud je zákon řádně přijat (tedy proběhne schvalovací procedura popsaná v Ústavě zakončená vyhlášením ve Sbírce zákonů), je platný. Na konci právního předpisu obvykle nalezneme údaj o účinnosti (např. „tento zákon nabývá účinnosti dne 1.1.2009). Pokud takový údaj chybí, nabývá zákon účinnosti patnáctým dnem po jeho vyhlášení ve Sbírce zákonů. U citací zákonů se často setkáváme s dovětky „v platném znění“, „ve znění pozdějších předpisů“, „v účinném znění“. Nemá smysl obšírně vysvětlovat, co který dovětek znamená, ale prvně uvedený stojí za zmínku. „V platném znění“ u čísla zákona totiž znamená, že zákon je ve znění, v jakém byl přijat a od té doby nebyl změněn. Takové předpisy jsou ale v naší zemi asi tak vzácné, jako třeba čestní politici. Základní právní předpisy (občanský zákoník, obchodní zákoník, trestní kodexy) byly od svého vzniku obvykle změněny desítkami novel. Není žádnou chybou a lze jen doporučit, pokud zákony budou označeny pouze svým názvem nebo číslem bez oněch dodatků (tedy „podle občanského zákoníku…“, „zákon č. 101/2000 Sb. ukládá povinnost…“ atp.)

Synonyma:

nejsou

Použití:

Soud rozhodl, že smlouva sice byla platně uzavřena, ale její účinnost byla sjednána až na začátek příštího roku, a žalobu proto zamítl. Zjistit text účinného znění občanského zákoníku ze Sbírky zákonů je v podstatě nemožné.

Senát soudní

senát soudní

Soudní senát je tvořen buď soudcem a přísedícími, nebo jen soudci. Viz též samosoudce, přísedící.

Synonyma:

nejsou

Použití:

Závažnou trestnou činnost projednává soud v senátu; přísedící mohou předsedu senátu přehlasovat.

Jednání

jednání

Jednání, to je postaru "rok" – od slova rokovat. Soud při něm jedná s účastníky, vyslýchá svědky a provádí další důkazy, čímž získává podklady pro následné rozhodnutí.

Jednání je veřejné (pokud soud neurčí nebo zákon nestanoví jinak) a ústní. Týká se občanskoprávního řízení a též řízení ve správním soudnictví. V trestním řízení se nazývá hlavním líčením či veřejným zasedáním, podle toho, co je jeho náplní. Od slova jednání je odvozena slangová "jednačka", čili soudní síň určená pro jednání (též jednací síň).

Synonyma:

nejsou

Použití:

K jednání se žalobce nedostavil. Soud při dnešním jednání vyslechl dva svědky a odpoledne už vynesl rozsudek.
 

Usnesení

usnesení

Usnesení je jedním z typů soudních rozhodnutí. Obecně a velmi zjednodušeně lze říci, že soud rozhoduje rozsudkem o samé podstatě věci (žalovaný zaplatí nebo se žaloba zamítá, obžalovaný je vinen nebo obžaloby zproštěn), kdežto ve zbytku soud rozhoduje usneseními. Vždy je lépe si zjistit, jakou formou soud opravdu rozhodl, než termín rozsudek/usnesení použijeme. Opravný prostředek proti usnesení vydanému v občanskoprávní věci se nazývá odvoláním, v řízení trestním stížností.

Synonyma:

nejsou, lze použít obecnějšího termínu rozhodnutí

Použití:

Proti usnesení, kterým soud zastavil řízení, se žalobce odvolal. Obviněný podal stížnost proti usnesení o zahájení trestního stíhání.
 

Obžaloba

obžaloba

Toto slovo má dva významy: jednak jde o právní úkon, kterým státní zástupce písemně žádá soud o potrestání obviněného, jednak se jím může označovat právě státní zástupce coby strana trestního řízení. V materiálním významu jde o listinu obdobnou žalobě v občanskoprávním řízení. V obžalobě státní zástupce označuje obviněného, uvádí, čeho se měl dopustit a co je v tom spatřováno za trestný čin. Následuje stručné odůvodnění a zejména seznam důkazů, které státní zástupce navrhuje k provedení u soudu. Ve zjednodušeném (zkráceném) řízení obžalobu nahrazuje návrh na potrestání.

Synonyma:

v materiálním smyslu neexistují (obžaloba není žalobou!), ve smyslu osoby jde o státního zástupce

Použití:

U soudu již byla podána obžaloba na Jana Unterwassera, kterého státní zástupce viní z rozsáhlých podvodů. Obžaloba k výslechu svědka neměla žádné připomínky.