Amnestie z 19. června 1946

Rozhodnutí presidenta republiky ze dne 19. června 1948 o amnestii v oboru občanského trestního soudnictví

( č. 1178/1948 Ú.l.)

Amnestie z 3. února 1998

Rozhodnutí prezidenta republika ze dne 3. února 1998 o amnestii

(č. 20/1998 Sb.)

Nemajetková újma

nemajetková újma

Náhradu nemajetkové újmy (zásadně v penězích) lze žádat v řízení o ochranu osobnosti, které projednávají na základě podané žaloby krajské soudy. Náhrada nemajetkové újmy není totéž, co náhrada škody. Jde o morální satisfakci vyplacenou v penězích v případě, že byla zásadním způsobem snížena důstojnost fyzické osoby nebo její vážnost ve společnosti, a pokud nemateriální zadostiučinění (omluva) není postačující.

Synonyma:

náhrada nemajetkové újmy = peněžitá satisfakce, peněžité zadostiučinění

Použití:

Po nepovedeném lékařském zákroku se žalobce musel vzdát své slibné dráhy hudebníka, soud mu proto přisoudil také náhradu nemajetkové újmy ve výši pět set tisíc korun.
 

Novela trestních předpisů číslo 141/2014 Sb.

Zákon číslo 141/2014 novelizuje oba základní trestní předpisy, tedy trestní zákoník a trestní řád, a upravuje i zákon o trestní odpovědnosti právnických osob.

Pokud jde o trestní řád, jedná se v podstatě jen o drobnou novelizaci. Zákon nyní přesněji vymezuje, jakým způsobem mají být obvinění poučováni o svých právech. Nejde o nic nového, spíše se do zákona vložilo to, co se v praxi běžně děje. Důvodem je především sladění trestního řádu s právem Evropské unie.

Nález Ústavního soudu číslo 259/2013 Sb.

Ústavní soud svým rozhodnutím ze dne 23. července 2013 zrušil část ustanovení § 289 odst. 2 trestního zákoníku. Podle tohoto zrušeného ustanovení se mělo při stanovování množství menšího než malého v případě drog a jedů vycházet z nařízení vlády, které tyto hranice mělo stanovit. Stanovení hranice množství drogy nebo jedu je podstatné pro posouzení podmínek trestnosti tzv. drogových trestných činů. Zmiňovaným vládním nařízením, které tyto hranice mělo stanovovat, je nařízení vlády č. 469/2007 Sb., jež tímto rozhodnutím Ústavního soudu bylo v příslušné části zrušeno rovněž. Nález Ústavního soudu nabyl účinnosti 23. srpna 2013.

Podstata rozhodnutí Ústavního soud spočívá v tom, že není možné, aby podmínky trestnosti byly stanovovány pouhým nařízením vlády. Podle základních ústavních principů mohou být podmínky trestnosti stanovovány výlučně zákonem (princip nullum crimen sine lege).

Zákon o mezinárodní justiční spolupráci (104/2013 Sb.) a novela trestního řádu a trestního zákoníku číslo 105/2013 Sb.

Dne 30. dubna 2013 byl ve Sbírce zákonů vyhlášen zákon o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních číslo 104/2013 Sb. Tentýž den pak byl vydán i další navazující zákon číslo 105/2013 Sb., kterým se v souvislosti se zákonem o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních mění kromě jiných předpisů i trestní zákoník a trestní řád. Zákon (až na drobné výjimky) nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2014