Pomluva
§ 184
Pomluva
Rozhodnutí prezidenta republiky ze dne 27. října 1988 o amnestii
(č. 167/1988 Sb.)
odnětí svobody
Odnětí svobody je trestem, který může být uložen obžalovanému v trestním řízení. Nemusí jít pouze o "vězení natvrdo"; trest odnětí svobody může být podmíněně odložen na zkušební dobu (tzv. podmínka). V jejím průběhu se obžalovaný (teď už vlastně odsouzený) nesmí dopustit žádného protiprávního jednání, jinak mu hrozí přeměna trestu na nepodmíněný (čili "natvrdo"). Trestem odnětí svobody je vlastně určována závažnost trestného činu. V trestním zákoně jsou totiž trestné činy charakterizovány právě rozsahem trestu odnětí svobody, který je za jejich spáchání možné uložit.
Synonyma:
vězení
Použití:
Obžalovanému byl uložen trest odnětí svobody na horní hranici sazby. Výjimečný trest je trestem odnětí svobody na patnáct až pětadvacet let nebo na doživotí.
Trest odnětí svobody se vykonává v příslušné věznici. Trestní zákon rozlišuje čtyři typy věznic:
O tom, do kterého typu věznice bude odsouzený zařazen rozhoduje soud již v odsuzujícím rozsudku.
V některých případech může obviněný předejít svému odsouzení projevením účinné lítosti. Kromě obecně vymezených podmínek účinné lítosti se jedná zejména o zvláštní případy, kdy obviněný může ještě před vynesením rozsudku soudu prvního stupně zaplatit své dluhy, které jsou důvodem jeho trestního stíhání, a tím odvrátit své odsouzení.