Český státní příslušník vykonávající nepodmíněný trest odnětí svobody v cizině (odsuzující stát) může být předán k výkonu tohoto trestu do České republiky na základě mezinárodní smlouvy, jejímž účastníkem je Česká republika, anebo na bezesmluvním základě při zaručení vzájemnosti, tj. pokud to připouští jak právo České republiky, tak právo odsuzujícího státu. Ve výjimečných případech (z humanitárních důvodů), jedná-li se o převzetí občana ČR s jeho souhlasem, lze cizozemské rozhodnutí v České republice uznat a vykonat i bez dalších podmínek.
Čas od času se v médiích objevuje debata o tzv. poslanecké imunitě, o jejím rozsahu a její důvodnosti. Jak je to tedy s imunitou poslanců a dalších osob, to se můžete dozvědět v tomto článku.
Trestní stíhání obviněného má tři základní fáze – přípravné řízení, řízení před soudem ařízení vykonávací. Klasické trestní stíhání se zahajuje usnesením o sdělení obvinění, které musí být doručeno obviněnému. Poté je obviněný vyslechnut a policie pod dozorem státního zástupce obstarává i další důkazy, na jejichž základě bude rozhodnuto o tom, zda na obviněného bude podána obžaloba, či zda bude ve věci rozhodnuto jinak (např. zastavením trestního stíhání, postoupením věci k vyřízení v přestupkovém řízení, podmíněným zastavením trestního stíhání, či narovnáním).
Soudní znalec je v podstatě specifický druh svědka, který nevypovídá o tom, co sám
viděl nebo zažil, ale vyjadřuje se čistě k odborným problémům, a to buď ústně,
nebo častěji formou znaleckého posudku. Znalce může přibrat do řízení soud, ale
znalecký posudek může soudu předložit i kterákoliv ze stran z vlastní
iniciativy. Znalce jmenuje ministr spravedlnosti nebo předseda krajského soudu.
Synonyma:
soudní expert, odborník (v oboru)
Použití:
K ověření pravosti podpisu přibral soud do řízení soudního znalce z oboru písmoznalectví.