Účastníkem občanskoprávního řízení (řízení ve správním soudnictví) je žalobce a žalovaný (kromě toho existuje též institut tzv. vedlejšího účastníka – osoby, která má zájem na výsledku řízení). Hovoří se též o straně žalující či žalované (na obou stranách může vystupovat jeden i více účastníků). Trestní řád používá namísto účastníka pojem strany řízení. Jsou jí státní zástupce, obžalovaný, poškozený a tzv. zúčastněná osoba (ten, jehož věc byla nebo má být zabrána). Termín strana se používá ve smluvním právu; takto jsou stranami kupní smlouvy prodávající a kupující, stranami darovací smlouvy dárce a obdarovaný.
Synonyma:
výrazy účastník i strana řízení lze užívat jako synonyma
Použití:
Odsuzující rozsudek není pravomocný, obě strany – státní zástupce i obžalovaný – podaly odvolání. Účastník může být v řízení zastoupen advokátem.
Odvolání je řádným opravným prostředkem (na rozdíl od dovolání, které je tzv. mimořádným opravným prostředkem). Je možné jej podat takřka proti všem rozhodnutím soudu učiněným v první instanci, ať už v občanskoprávních, nebo v trestních věcech. Soudní přezkum rozhodnutí je totiž v ČR dvojinstanční, což znamená, že rozhodnutí okresního soudu je obvykle přezkoumatelné krajským soudem a rozhodnutí krajského soudu (ale jen to prvoinstanční, tedy například v trestním řízení o závažném trestném činu nebo v občanskoprávním řízení věci ochrany osobnosti) přezkoumává vrchní soud. Odvolací soud rozhoduje v občanskoprávních věcech tak, že rozhodnutí nižšího soudu potvrzuje, ruší nebo mění. V trestních věcech se pak nepotvrzuje, ale buď je v důsledku odvolání rozhodnutí nižšího soudu zrušeno nebo změněno, nebo se odvolání zamítne. V trestním řízení existuje ještě jako řádný opravný prostředek stížnost; tou se napadají usnesení (proti rozsudkům, jak výše uvedeno, se podává odvolání).
Synonyma:
nejsou, lze použít obecnější výraz opravný prostředek
Použití:
Obžalovaný se ihned po vynesení rozsudku odvolal. V občanskoprávních věcech se proti rozsudku lze odvolat do patnácti dnů od jeho doručení.
O vině a trestu může podle článku 90 Ústavy České republiky rozhodovat jedině soud. Stejně tak tuto skutečnost deklaruje i článek 40 Listiny základních práv a svobod. Tyto dva základní právní předpisy vylučují, že by o vině či trestu mohl rozhodovat někdo jiný, např. policie, státní zástupce, či jiný státní orgán. Toto ustanovení zároveň zaručuje obviněnému právo na spravedlivý proces před nezávislým soudem.
Trestní řád přesně vymezuje, které soudy jsou příslušné k projednání obžalob v trestních věcech. V prvním stupni o podaných obžalobách rozhodují jen okresní nebo krajské soudy.
Každé odsouzení je zapisováno do rejstříku trestů. Odsouzení, kteří již žijí řádným životem mají možnost požádat o zahlazení svých odsouzení. Žádost se podává u okresního (v Praze obvodního) soudu, v jehož obvodu odsouzený bydlí.
