Zákon číslo 141/2014 novelizuje oba základní trestní předpisy, tedy trestní zákoník a trestní řád, a upravuje i zákon o trestní odpovědnosti právnických osob.
Pokud jde o trestní řád, jedná se v podstatě jen o drobnou novelizaci. Zákon nyní přesněji vymezuje, jakým způsobem mají být obvinění poučováni o svých právech. Nejde o nic nového, spíše se do zákona vložilo to, co se v praxi běžně děje. Důvodem je především sladění trestního řádu s právem Evropské unie.
Ústavní soud svým rozhodnutím ze dne 23. července 2013 zrušil část ustanovení § 289 odst. 2 trestního zákoníku. Podle tohoto zrušeného ustanovení se mělo při stanovování množství menšího než malého v případě drog a jedů vycházet z nařízení vlády, které tyto hranice mělo stanovit. Stanovení hranice množství drogy nebo jedu je podstatné pro posouzení podmínek trestnosti tzv. drogových trestných činů. Zmiňovaným vládním nařízením, které tyto hranice mělo stanovovat, je nařízení vlády č. 469/2007 Sb., jež tímto rozhodnutím Ústavního soudu bylo v příslušné části zrušeno rovněž. Nález Ústavního soudu nabyl účinnosti 23. srpna 2013.
Podstata rozhodnutí Ústavního soud spočívá v tom, že není možné, aby podmínky trestnosti byly stanovovány pouhým nařízením vlády. Podle základních ústavních principů mohou být podmínky trestnosti stanovovány výlučně zákonem (princip nullum crimen sine lege).
Dne 30. dubna 2013 byl ve Sbírce zákonů vyhlášen zákon o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních číslo 104/2013 Sb. Tentýž den pak byl vydán i další navazující zákon číslo 105/2013 Sb., kterým se v souvislosti se zákonem o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních mění kromě jiných předpisů i trestní zákoník a trestní řád. Zákon (až na drobné výjimky) nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2014
Dne 25. února 2013 byl ve Sbírce zákonů publikován zákon číslo 45/2013 Sb. o obětech trestných činů. Tento zákon podstatným způsobem mění i trestní řád a částečně i některé další zákony. Účinnost tohoto zákona ve všech podstatných částech nastává 1. srpna 2013.
Zákon číslo 494/2012 Sb. novelizuje především zákon o přestupcích. Nově totiž zavádí možnost uložit i za přestupek sankci zákazu pobytu na území konkrétní obce nebo jeho části. Tato sankce může být uložena na dobu nejvýše tří měsíců. Pokud takový zákaz je osobou postiženou za přestupek porušen, bude její jednání posuzováno jako trestný čin (tedy již nikoliv jen jako přestupek) maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle § 337 odst. 1 trestního zákoníku.
Zákon číslo 399/2012 Sb. o změně zákonů v souvislosti s přijetím zákona o pojistném na důchodové spoření mění větší počet různých zákonů upravujících oblast penzijního pojištění. Jedním z těchto zákonů je i trestní zákoník. Jde však pouze o technickou, resp. terminologickou úpravu § 241 trestního zákoníku, aby se trestný čin neodvedení daně, pojistného na sociální zabezpečení a podobné povinné platby vztahoval i na případy neodvádění zákonných odvodů zaměstnavatelem za zaměstnance po zavedení důchodové reformy. Obsahově se tedy nic nemění.
