Imunita nejen poslanecká

Čas od času se v médiích objevuje debata o tzv. poslanecké imunitě, o jejím rozsahu a její důvodnosti. Jak je to tedy s imunitou poslanců a dalších osob, to se můžete dozvědět v tomto článku.

Osoby, jejichž trestní stíhání je vyloučeno nebo je nějakým způsobem omezeno, lze rozdělit do několika skupin. Jejich trestní stíhání je někdy vyloučeno zcela, někdy se vyloučení vztahuje jen na určitý okruh jednání, jindy je zase trestní stíhání podmíněno souhlasem příslušného orgánu.

Prezident republiky

Podle článku 65 Ústavy České republiky nelze prezidenta zadržet, stíhat pro trestný čin, přestupek či jiný správní delikt. To platí pro celé jeho funkční období a ani po skončení funkčního období nelze prezidenta republiky stíhat za trestné činy, jich se dopustil během výkonu funkce. Jedinou výjimkou je velezrada. Pro velezradu může být prezident republiky stíhán, nejednalo by se však o klasické trestní řízení podle trestního řádu. Z velezrady může prezidenta republiky žalovat pouze Senát Parlamentu České republiky. Tuto žalobu by přitom neprojednávaly obecné soudy, ale musel by se jí zabývat Ústavní soud.

Poslanci a senátoři

Člena Parlamentu, tedy poslance či senátora, nelze v žádném případě postihovat pro to, jakým způsobem hlasoval. Tím je zajištěno vyloučení nátlaku na členy parlamentu při jejich rozhodování. Pokud poslanec či senátor poruší zákon svým projevem v Parlamentu, nemůže být trestně stíhán, podléhá však v tomto bodě disciplinární pravomoci komory, jejímž je členem. Totéž platí i pro případ, že se poslanec dopustí přestupku.

Trestní stíhání poslance či senátora je možné jen se souhlasem komory, jejímž je členem (tj. Poslanecké sněmovny nebo Senátu). Pokud komora souhlas s trestním stíhání odepře, je trestní stíhání pro daný skutek vyloučeno po celou dobu, po kterou bude daná osoba vykonávat poslanecký nebo senátorský mandát, teprve po jeho skončení může být trestní stíhání zahájeno. (Až do konce května 2013 platilo, že pokud byl souhlas k trestnímu stíhání poslance nebo senátora příslušnou komorou odepřen, bylo trestní stíhání dané osoby vyloučeno už jednou provždy, tedy i na dobu po skončení poslaneckého nebo senátorského mandátu.) Další omezení platí i pro zadržení poslance a senátora. K tomu může dojít jen tehdy, je-li poslanec či senátor zadržen při spáchání trestného činu nebo bezprostředně poté. Zadržení musí být okamžitě oznámeno předsedovi komory, který musí do 24 hodin dát souhlas pro předání zadrženého soudu. Pokud souhlas v uvedené lhůtě nedá, musí být poslanec či senátor propuštěn.

 

Soudci Ústavního soudu

Soudce Ústavního soudu může být trestně stíhán jen se souhlasem Senátu. Pokud Senát souhlas nedá, je trestní stíhání po celou dobu výkonu funkce ústavního soudce vyloučeno.  (Až do konce května 2013 platilo, že pokud byl souhlas k trestnímu stíhání ústavního soudce Senátem odepřen, bylo trestní stíhání dané osoby vyloučeno už jednou provždy, tedy i na dobu po skončení funkce ústavního soudce.) Zadržet soudce Ústavního soudu lze jen tehdy, byl-li dopaden při spáchání trestného činu, anebo bezprostředně poté. Příslušný orgán je povinen zadržení ihned oznámit předsedovi Senátu. Nedá-li předseda Senátu do 24 hodin od zadržení souhlas k odevzdání zadrženého soudu, je příslušný orgán povinen ho propustit.

Soudci

Omezená imunita se týká i soudců. Pokud jde obecně o trestné činy, neexistuje žádné omezení pro jejich trestní stíhání. Pokud by se však mělo jednat o trestný čin, kterého se měl dopustit v souvislosti s výkonem soudcovské funkce, může být trestně stíhán nebo vzat do vazby jen se souhlasem prezidenta republiky. Toto omezení se netýká laických přísedících.

Osoby požívající zvláštních výsad a imunit podle mezinárodního práva

Z pravomoci českých orgánů činných v trestním řízení jsou vyňaty i osoby, u nichž tak stanoví mezinárodní právo. K tomuto přístupu je Česká republika vázána několika různými mezinárodními smlouvami. Vynětí z pravomoci orgánů činných v trestním řízení znamená, že tyto osoby nelze v České republice trestně stíhat. Mezi osoby požívající těchto výsad a imunit patří např. hlavy cizích států, předsedové cizích vlád, členové armádních sborů cizích států, pokud jsou na našem území se souhlasem naší vlády, diplomatičtí hodnostáři (velvyslanci, vyslanci tajemníci, atašé atd.), soudci mezinárodního soudního dvora, členové některých orgánů Evropské Unie a další. Tyto osoby nelze v průběhu existence jejich výsad stíhat vůbec, po skončení výsad mohou být stíhány jen za trestné činy, které nesouvisí s výkonem jejich funkcí, a to i zpětně za dobu, kdy požívali uvedených výsad.

Osoby vydané k trestnímu stíhání jiným státem

Pokud je k trestnímu stíhání do České republiky vydána osoba jiným státem, lze tuto osobu stíhat jen pro trestný čin, pro který byla do České republiky vydána (tzv. zásada speciality). Pokud je třeba rozšířit trestní stíhání takového obviněného, lze tak podle mezinárodního práva udělat je se souhlasem vydávajícího státu. To neplatí, pokud tato osoba po svém propuštění zůstala v České republice po dobu nejméně 45 dnů přesto, že mohla odcestovat nebo území republiky opustila a pak se vrátila, a nebo v případech, kdy se vydávající stát nebo vydávaná osoba vzdaly uplatnění zásady speciality.

Líbí se vám naše stránky? Podělte se o ně s kamarády.

---

Sdílet na Facebooku

---