Zákon o obětech trestných činů a novela trestního řádu číslo 45/2013 Sb.

Stránky: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17

Dne 25. února 2013 byl ve Sbírce zákonů publikován zákon číslo 45/2013 Sb. o obětech trestných činů. Tento zákon podstatným způsobem mění i trestní řád a částečně i některé další zákony. Účinnost tohoto zákona ve všech podstatných částech nastává 1. srpna 2013.

Zákon především vymezuje obsah pojmu oběť trestného činu. Za oběť se ve smyslu tohoto zákona považuje každá fyzická osoba (tedy nikoliv osoba právnická, např. obchodní společnosti), které bylo nebo mělo být trestným činem ublíženo na zdraví, způsobena majetková nebo nemajetková újma nebo na jejíž úkor se pachatel trestným činem obohatil. Zároveň zákon vymezuje zvláštní skupinu tzv. zvlášť zranitelných obětí, což jsou děti, osoby postižené (fyzicky, mentálně či psychicky), všechny oběti trestného činu obchodování s lidmi a dále oběti trestných činů proti lidské důstojnosti v sexuální oblasti a trestných činů spojených s násilím či pohrůžkou násilí.

Zákon deklaruje povinnost všech orgánů činných v trestním řízení postupovat při jednání s oběťmi citlivě a šetrně a povinnost informovat  oběti podrobně o jejich právech, včetně práva na to, aby kontaktní údaje oběti nebyly vedeny v trestním spise, ale aby byly evidovány odděleně tak, aby k nim kromě orgánů činných v trestím řízení neměl přístup nikdo jiný. Nově se zavádí např. i právo na to, aby si oběť trestného činu ke všem úkonům trestního řízení , kterého se účastní, vzala s sebou důvěrníka nebo právo na to, kdykoliv v průběhu trestního řízení učinit prohlášení, jaký dopad měl trestný čin na její život.

Zákon rovněž deklaruje právo oběti na peněžitou pomoc od státu. Jde v podstatě o náhradu škody, kterou si následně stát bude vymáhat na pachateli trestného činu. Tato peněžitá pomoc se však týká jen trestných činů, jimiž bylo oběti ublíženo na zdraví nebo byla způsobena smrt a dále obětí trestných činů proti lidské důstojnosti v sexuální oblasti a dítěte, které bylo obětí trestného činu týrání svěřené osoby. Jiných trestných činů (tedy např. majetkové povahy) se peněžitá pomoc netýká. Výše peněžité pomoci se pohybuje v závislosti na typu trestné činnosti od 10.000,- Kč do 200.000,- Kč.

Oběti trestné činnosti bude stát podporovat i prostřednictvím nestátních subjektů. Těmto nestátním subjektům, které musejí být po splnění zákonných podmínek akreditovány u ministerstva spravedlnosti, bude stát poskytovat dotace na jejich činnost. Tyto subjekty by za to měly bezplatně poskytovat nejen právní poradenství obětem, ale i další pomoc, např. psychologickou a sociální.

Součástí zákona o obětech trestných činů je i poměrně obsáhlá novela trestního řádu, která na uvedený zákon bezprostředně navazuje. Tato novela tedy podrobněji upravuje především práva poškozených v průběhu trestního řízení. Jde např. o již zmiňované právo na to, aby kontaktní údaje poškozeného nebyly v trestním spisu. Nově se zavádí např. právo poškozeného na seznámení se spisem po skončení vyšetřování. Poškozený i dosud měl právo do spisu nahlédnout, ale pouze z vlastní iniciativy  Nově musí být výslovně vyrozuměn o skončení vyšetřování a o možnosti v konkrétním termínu prostudovat spis. Poškozený může po skončení trestního řízení požadovat po odsouzeném náhradu výdajů, které mu v souvislosti uplatňováním jeho práv vznikly. Takové právo měl dosud jen ten poškozený, kterému soud v odsuzujícím rozsudku přiznal proti obžalovanému právo na náhradu škody. Nově budou toto právo na náhradu výdajů mít všichni poškození, pokud dojde k odsouzení obžalovaného. Dále např. zákon rozšiřuje omezení týkající se výslechu dětí. Do současné doby platila zvláštní pravidla pro výslech dětí do 15 let  (jde především o způsob a šetrnost výslechu a pravidlo, že by dítě nemělo být vyslýcháno opakovaně). Nově podle trestního řádu budou tato pravidla platit pro děti do 18 let.

Nejviditelnější změna trestního řádu se ale netýká poškozených, nýbrž obviněných. Tato novela trestního řádu totiž do trestního procesu zavádí úplně nový institut předběžných opatření. Trestní řád až do současné doby nic takového neznal, předběžná opatření byla až dosud záležitostí ryze občanskoprávní. V trestním řízení mají předběžná opatření sloužit jako jeden z prostředků nahrazujících vazbu obviněného. Do současné doby bylo možné vazbu nahradit zárukou zájmového sdružení nebo důvěryhodné osoby, peněžitou zárukou (často nazývanou kaucí), písemným slibem obviněného nebo dohledem probačního úředníka. Od 1. srpna 2013 přibude další možnost, a to právě zmíněné předběžné opatření.

Předběžným opatřením může být obviněnému uložen

• zákaz styku s poškozeným, osobami jemu blízkými nebo s jinými osobami, zejména svědky,
• zákaz vstoupit do společného obydlí obývaného s poškozeným a jeho bezprostředního okolí a zdržovat se v takovém obydlí,
• zákaz návštěv nevhodného prostředí, sportovních, kulturních a jiných společenských akcí a styku s určitými osobami,
• zákaz zdržovat se na konkrétně vymezeném místě,
• zákaz vycestování do zahraničí,
• zákaz držet a přechovávat věci, které mohou sloužit k páchání trestné činnosti,
• zákaz užívat, držet nebo přechovávat alkoholické nápoje nebo jiné návykové látky,
• zákaz hazardních her, hraní na hracích přístrojích a sázek,  nebo
• zákaz výkonu konkrétně vymezené činnosti, jejíž povaha umožňuje opakování nebo pokračování v trestné činnosti.

Pokud předběžné opatření bude porušováno, může být obviněnému uložena podle charakteru věci pořádková pokuta nebo jiné předběžné opatření, případně může být vzat do vazby. Předběžné opatření bude trvat, dokud to bude třeba, nejdéle ale do právní moci rozsudku nebo jiného rozhodnutí, kterým dané trestní řízení skončí.

Celý text zákona najdete zde

* * * * *

Důvodová zpráva k vládnímu návrhu zákona:

Líbí se vám naše stránky? Podělte se o ně s kamarády.

---

Sdílet na Facebooku

---