Zásady poskytování informací o trestním řízení v médiích

Rada Evropy, mezistátní organizace, jejímž členem Česká republika je, vydala dne 10. července 2003 po číslem Rec(2003)13 doporučení výboru ministrů k poskytování informací, týkajících se trestních řízení prostřednictvím médií.

Poskytování informací o trestním řízení upravuje § 8a trestního řádu, který zní takto:

§ 8a Poskytování informací o trestním řízení

(1) Orgány činné v trestním řízení informují o své činnosti veřejnost poskytováním informací sdělovacím prostředkům. Přitom dbají toho, aby neohrožovaly objasnění skutečností důležitých pro posouzení věci, nezveřejňovaly o osobách, které mají účast v trestním řízení, údaje, které přímo nesouvisejí s trestnou činností, a aby neporušily zásadu, že dokud pravomocným odsuzujícím rozsudkem není vina vyslovena, nelze na toho, proti němuž se vede trestní řízení, hledět, jako by byl vinen (§ 2 odst. 2).

(2) Z důvodů uvedených v odstavci 1 orgány činné v trestním řízení odepřou poskytnutí informací.

 

* * *
 

Rada Evropy, mezistátní organizace, jejímž členem Česká republika je, však vydala dne 10. července 2003 po číslem Rec(2003)13 doporučení výboru ministrů k poskytování informací, týkajících se trestních řízení prostřednictvím médií. Toto doporučení je v anglickém a francouzském originále k dispozici na stránkách Rady Evropy. Níže je uveden neoficiální překlad, získaný se serveru www.blisty.cz

Zásada 1. Informování veřejnosti prostřednictvím médií
Veřejnost musí mít možnost dostávat informace o činnosti justičních úřadů a policejních služeb prostřednictvím médií. Novináři tedy musí mít možnost svobodně zpravovat a komentovat fungování justičního trestního systému, s omezeními pouze podle následujících zásad.

Zásada 2. Presumpce neviny
Respektování zásady presumpce neviny je nedílnou součástí práva na spravedlivý proces. V souladu s tím názory a informace týkající se probíhajících trestních řízení mohou být šířeny prostřednictvím médií pouze pokud to není na úkor presumpce neviny podezřelého nebo obviněného.

Zásada 3. Přesnost informací
Justiční úřady a policejní služby by měly poskytovat médiím jen ověřené informace nebo informace založené na důvodném předpokladu. V tomto případě však na to musí být médiím jasně poukázáno.

Zásada 4. Přístup k informacím
Pokud novináři v souladu se zákonem získali od justičních úřadů nebo policejních služeb informace o probíhajících trestních řízeních, pak by tyto úřady a služby měly tuto informaci poskytnout všem novinářům, kteří o takovou informaci žádají nebo již požádali, bez diskriminace.

Zásada 5. Způsoby poskytování informací médiím
Pokud justiční úřady nebo policejní služby samy rozhodly poskytnout informace médiím o probíhajících trestních řízeních, pak by tato informace měla být poskytnuta bez diskriminace a pokud možno prostřednictvím tiskových zpráv, tiskových konferencí oprávněných úředníků, nebo podobnými oprávněnými způsoby.

Zásada 6. Pravidelné poskytování informací v průběhu trestního řízení
Justiční úřady a policejní služby by měly v kontextu probíhajících trestních řízení, která jsou předmětem veřejného zájmu, nebo jiných trestních řízení, která si získala zvláštní pozornost veřejnosti, informovat média o jejich základních dějích, pokud to není na úkor utajení vyšetřování a policejních šetření nebo pokud to nezdržuje či nepřekáží výsledku řízení. V případě dlouhotrvajících trestních řízení by taková informace měla být poskytována pravidelně.

Zásada 7. Zákaz zneužití informací
Justiční úřady a policejní služby by neměly využívat informací o probíhajících trestních řízeních ke komerčním účelům nebo účelům jiným, než odpovídajícím prosazování práva.

Zásada 8. Ochrana soukromí v souvislosti s probíhajícím trestním řízením
Poskytování informací o podezřelých, obviněných nebo odsouzených, případně jiných účastnících trestního řízení, by mělo respektovat jejich právo na ochranu soukromí v souladu s článkem 8 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Zvláštní ochranu je třeba poskytovat těm účastníkům, kteří nejsou dospělí nebo jsou jinak zranitelní, stejně jako obětem, svědkům a rodinám podezřelých, obviněných nebo odsouzených. Ve všech případech je třeba zvláštní pozornost věnovat škodlivému dopadu, jaký by na zde výše zmíněné osoby mohlo mít odhalení informací usnadňujících jejich identifikaci.

Zásada 9. Právo na opravu nebo právo na odpověď
Aniž by tím byla omezena možnost jiné nápravy, každý, kdo byl předmětem chybné nebo pomlouvačné zprávy v médiích v souvislosti s trestním řízením, by měl mít právo vůči tomu médiu, jehož se to týká, na opravu nebo případně na odpověď. Právo na odpověď by mělo být použitelné i vůči tiskovým zprávám, vydaným justičními úřady nebo policejními službami, obsahujícím chybnou informaci.

Zásada 10. Předcházení vlivu zaujatých úsudků
Justiční úřady a policejní služby by neměly v souvislosti s trestními řízeními – zejména pokud se na nich podílejí poroty (senáty) nebo přísedící laici – poskytovat informace, nesoucí sebou riziko podstatné škody na spravedlnosti řízení.

Zásada 11. Zveřejňování zaujatých úsudků
Pokud je obviněný schopen prokázat, že poskytování informací velmi pravděpodobně povede, nebo již vedlo, k porušení jeho práva na spravedlivý proces, měl by mít možnost dosáhnout účinné právní nápravy.

Zásada 12. Přítomnost novinářů
Novináři by měli mít přístup k veřejnému projednávání a veřejnému vyhlášení rozsudku, aniž by byli omezování a bez nutnosti předběžné akreditace. Neměli by být vyloučeni z veřejného projednávání, pokud není veřejnost vyloučena v souladu s článkem 6 uvedené Úmluvy.

Zásada 13. Vstup novinářů do soudních síní
Příslušná úřední místa by měla, pokud to není zcela zřejmě neproveditelné, vyhradit v jednacích síních pro novináře jistý počet sedadel, dostatečný s ohledem na poptávku, aniž by tím byla vyloučena přítomnost veřejnosti jako takové.

Zásada 14. Přímé zpravodajství a záznamy v soudních síních
Přímé zpravodajství nebo pořizování záznamů médii v jednacích síních by neměly být možné, jen pokud a jenom potud to výslovně umožňuje zákon nebo příslušné justiční úřady. Takové zpravodajství by mělo být povoleno jen tehdy, když to sebou nenese závažné riziko přílišného vlivu na oběti, svědky, účastníky trestního řízení, poroty (senáty) nebo soudce.

Zásada 15. Podpora zpravodajství médií
Ohlášení plánovaných slyšení, vznesení obvinění a další informace, důležité pro právní zpravodajství, by měly být příslušnými místy novinářům včas dostupné na pouhé požádání, pokud to není neproveditelné. Novináři by měli mít možnost pořizovat nebo získávat kopie veřejně vyhlašovaných rozsudků, a to bez jakékoli diskriminace. Měli by mít možnost šířit nebo sdělovat takové rozsudky veřejnosti.

Zásada 16. Ochrana svědků
Totožnost svědků by neměla být odhalována, pokud k tomu svědek nedá předem svůj souhlas, nebo pokud identifikace svědka není ve veřejném zájmu, nebo pokud jeho svědectví již nebylo poskytnuto veřejnosti. Totožnost svědků by neměla být nikdy odhalena, pokud to ohrožuje jejich životy či bezpečí. Zvláštní zřetel je třeba brát na případy ochranných programů pro svědky, zejména v trestním řízení proti organizovanému zločinu nebo u trestných činů vůči příbuzným.

Zásada 17. Zpravodajství médií o výkonu soudních rozhodnutí
Novinářům by mělo být umožněno mít styky s osobami vykonávajícími soudní rozsudky ve vězeních, pokud to neohrožuje řádný výkon spravedlnosti, práva vězňů a vězeňských dozorců, nebo bezpečnost vězení.

Zásada 18. Zpravodajství médií po vykonání rozsudku
Právo na ochranu soukromí podle článku 8 Úmluvy by mělo – v zájmu neškodit jejich znovuzačlenění do společnosti – obsahovat právo na ochranu totožnosti osob, které právě vykonaly tresty podle soudních rozsudků, ve vztahu k jejich předchozímu stíhání, pokud výslovně nedají souhlas k odhalení své totožnosti, nebo pokud ony samy nebo jejich předchozí stíhání nejsou opět ve veřejném zájmu nebo se takovými znovu nestaly.
 

Líbí se vám naše stránky? Podělte se o ně s kamarády.

---

Sdílet na Facebooku

---